Změny ve Strategickém plánu SZP povedou ke snížení objemu produkce potravin a tím k jejich zdražení!

Rozhovor s předsedou Odborového svazu pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů ČR Bohumírem Dufkem

Kolektivní smlouvy vyššího stupně na rok 2022 v zemědělství

Odborový svaz pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů ČR dne 24. ledna 2022 a podepsal Kolektivní smlouvu vyššího stupně na rok 2022 se Zemědělským svazem ČR a Českomoravským svazem zemědělských podnikatelů. Plné znění KSVS naleznete v příloze.
  • Zveřejněno: 28.05.2020
  • Autor: Miroslav Svoboda

Už schválená změna, která by ztížila život všem zaměstnavatelům, možná přece jen nenastane. Od prvního září 2020 mají mít zaměstnavatelé pouze dva dny na nahlášení nového zaměstnance či odchodu stávajícího na České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ). Nyní je to osm dní a podle lidí z praxe jsou dva dny šibeniční termín. V parlamentu ale padne návrh na návrat k osmidenní lhůtě. Uvedla to dnes ve svém zpravodajství televize CNN Prima NEWS.

Ve své zprávě CNN Prima NEWS uvádí, že předkladatelkou návrhu na zkrácení lhůty je poslankyně KSČM Hana Aulická Jírovcová. Ovšem, autorem tohoto návrhu je ve skutečnosti ministerstvo práce a sociálních věcí, které ho původně zpracovalo. Poslankyně Hana Aulická Jírovcová si ho pouze osvojila a předložila ve Sněmovně. Návrh se týkal i elektronizace formulářů a výrazné zkrácení lhůty pro nahlášení změn u zaměstnanců, které také obsahoval, prý poslankyně KSČM přehlédla. S pouze dvoudenní lhůtou nesouhlasí a chce, aby se vrátila na původních osm dní.

Jenže, změna z osmi na dva dny prošla parlamentem v květnu ve zrychleném režimu, a to zcela bez povšimnutí ze strany všech poslanců. Až profesní komory a lidé z praxe se nyní ozvali, že dvoudenní lhůta se nedá stihnout a že je nesmysl, aby tak klíčovou změnu projednal parlament ve stavu legislativní nouze a bez debaty.

Poslankyně KSČM Aulická Jírovcová pro CNN Prima NEWS ve středu uvedla, že je s ministryní práce Janou Maláčovou (ČSSD) domluvená, že její ministerstvo připraví návrh, který lhůtu na osm dní vrátí. „Osobně jsem s paní ministryní hovořila. Jsme domluvené, že se do čtvrtka připraví pozměňující návrh, který by to měl vrátit zpět na osm dnů. Ve čtvrtek, předpokládám, to na výboru pro sociální věci předložím,” prohlásila pro CNN Prima NEWS poslankyně Hana Aulická Jírovcová.

Zpravodajství televize CNN Prima NEWS ale upozorňuje na to, že situace se ale komplikuje, když si člověk přečte též středeční vyjádření ministerstva práce a ministryně Jany Maláčové, ze kterých vyplývá, že ministerstvo na lhůtě dvou dnů trvá. „Elektronizace a urychlení lhůt je v zájmu nás všech,“ vzkázala pro CNN Prima NEWS ministryně Maláčová. Přičemž samotné ministerstvo k tomu dodalo vyjádření, že zkrácení lhůt bylo navrženo a schváleno „zcela v souladu s předem avizovaným dalším vývojem elektronizace komunikace mezi ČSSZ, zaměstnavateli, poskytovateli zdravotních služeb a pojištěnci.”

CNN Prima NEWS ve svém zpravodajství zdůrazňuje, že klíčová změna, jak říkají profesní komory a lidé z praxe, prošla narychlo a bez diskuze, což je pohromou pro zaměstnavatele. Zároveň dodává, že podle ministerstva práce a sociálních věcí tuto šibeniční lhůtu řeší § 94 zákona o nemocenském pojištění. „Tam je uvedeno, že zaměstnavatel může se sociální správou písemně dohodnout jinou lhůtu pro plnění oznamovacích povinností. Stále tedy bude existovat prostor na alternativní řešení pro zaměstnavatele, kterým by mohlo hrozit, že z relevantních důvodů nedokáží tuto povinnost plnit,” uvedla pro CNN Prima NEWS Kristýna Křupková z tiskového oddělení ministerstva vedeného Maláčovou.

Výrok ministryně Jany Maláčové, že jde i o elektronizaci, nicméně kontrastuje s údajem z ČSSZ. Z toho totiž vyplývá, že už nyní zaměstnavatelé hlásí sociální správě změny u zaměstnanců v drtivé většině elektronicky. „Za rok 2019 činil celkový počet oznámení, kterým zaměstnavatel ohlašuje u zaměstnance vznik či skončení pojištění, 3 358 062, z toho bylo 78,5 % elektronických podání,” uvedlo pro CNN Prima NEWS oddělení komunikace ČSSZ. Z dalšího vyjádření ČSSZ také nevyplývá, že by zaměstnavatelé osmidenní lhůtu, která platí nyní, ve velkém nedodržovali. V roce 2019 bylo projednáno cca 2.300 přestupků tohoto typu. Pokut bylo loni uloženo jen 440.

CNN Prima NEWS dále uvádí, že když nakonec navzdory očekávání poslankyně Aulické Jírovcové ministryně Jana Maláčová změnu zpět k osmi dnům lhůty nepředloží, poslankyně je připravena změnu navrhnout sama.

V obdobném duchu, tedy potřeby návratu k osmidenní lhůtě, se vyjádřil i poslanec ODS Jan Bauer, který řekl, že „v době, kdy český parlament schvaluje v rámci nouze zákony, které mají pomoci firmám, se do české legislativy pokoutně dostalo i toto zkrácení lhůty. Chceme to vrátit zpět.” Současně dodal, že ODS uvedený návrh předloží již v tento pátek.

  • Zdroj: CNN Prima NEWS