Evropští lídři připravují v souvislosti s nedávnými teroristickými akty a masivním odchodem tzv. zahraničních bojovníků z Evropy do konfliktních oblastí legislativu, které by měla posílit protiteroristická opatření. Kritici se však obávají možného porušení základních práv občanů jako například ochrany osobních dat.

EU se tak vrací zpět k již v minulosti projednávanému návrhu směrnice o jmenné evidenci cestujících (EU PNR, EU Passenger Name Record), která by umožnila shromažďování, využívání, výměnu a uchovávání dat o cestujících letecké přepravy mezi třetími zeměmi a alespoň jedním členským státem EU za účelem boje proti terorismu a závažné nadnárodní trestné činnosti. Cílem znovuoživeného návrhu EK z roku 2011 je snaha o identifikování osob, které jsou prozatím bezpečnostním složkám „neznámé“, avšak mohly by být zapojeny do organizovaného zločinu či do teroristických aktivit.

Vláda ČR podporuje přijetí legislativy o EU PNR, většina českých zástupců v EP je tento návrh připravena podpořit. Kritikové EU PNR ale namítají, že je potřeba se spíše soustředit na sledování vytipovaných podezřelých osob a na rizikové letecké trasy a dále na zlepšení výměny informací mezi členskými státy za využití současných nástrojů a sdílených policejních databází. Český Úřad pro ochranu osobních údajů rovněž zpochybnil nezbytnost a účelnost navrhovaného systému EU PNR.

Členské státy také chystají národní legislativy posilující pravomoci zpravodajských služeb při sběru dat z internetu a telefonické komunikace jako monitorování telefonátů a emailů ze strany vlády bez soudního příkazu. Francouzským parlamentem je v současnosti projednávána nová proti-teroristická legislativa, která rozšiřuje pravomoci francouzských bezpečnostních složek právě v oblasti odposlouchávání a sledování.

Návrh o evropském PNR a novou francouzskou legislativu spojuje hlas odpůrců, kteří se domnívají, že bezpečnostní složky budou mít přístup a možnost uchovávat velká množství dat o osobách, z nichž většina není podezřelá z žádného trestného činu a jejichž osobní údaje budou zpravodajským službám předány bez důvodného podezření či soudního příkazu.

V březnu tohoto roku Poslanecká sněmovna ČR schválila novelu zákona o zpravodajských službách s cílem posílit jejich pravomoci v oblasti hospodářské kriminality, kdy nově budou mít zpravodajské služby nově možnost získávat informace o klientech bank a identifikovat vlastníky telefonních čísel detekovaných při provádění odposlechů. Novela však ruku v ruce s rozšiřováním pravomocí nezpřísňuje kontrolu nad zpravodajskými službami, dle premiéra Sobotky se počítá s projednáváním návrhu o kontrole zpravodajských služeb až v září 2015.

(PRO)