Členství v OSPZV-ASO ČR

  • Sdružujeme 35 000 členů.
  • Členství v odborovém svazu není podmíněno prací v zemědělství či zpracovatelském průmyslu.
  • Našimi členy jsou zaměstnanci z různých pracovních odvětví.
  • Naším cílem je obhajoba lidí, pro něž je práce hlavním zdrojem obživy.

Programové zaměření OSPZV-ASO ČR

  • Upevnění postavení českých zemědělců a zajištění jejich ekonomické stability v rámci zemědělského trhu Evropské unie.
  • Nepřipustit oklešťování zákoníku práce, které připravuje současná vláda a zamezit přijetí zákona o stávce a výluce.
  • Zvýšení minimální mzdy.
  • Zveřejněno: 23.05.2019
  • Autor: Miroslav Svoboda

Jak bude nastavena budoucí Společná zemědělská politika Evropské unie po roce 2020? Mají se čeští zemědělci připravit na zastropování přímých plateb nebo redistributivní platbu? Máme očekávat přechodné období? Jak bude dlouhé? Jak budou nastavena Ekoschémata? Jaký strategický plán připravuje Ministerstvo zemědělství ČR? To všechno byly otázky, o nichž se hovořilo na mezinárodní konferenci „Společná zemědělská politika po roce 2020“, kterou zorganizoval Zemědělský svaz ČR ve spolupráci s Konfederací Zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR, a která se uskutečnila ve středu 22. května 2019 v Praze.

S úvodním příspěvkem vystoupil předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha, který průběh konference s přehledem také moderoval. Uvedl, že Evropská komise (EK) navrhuje celkový rozpočet EU na období 2021 – 2027 ve výši 1.135 miliard € v závazcích s tím, že celkový rozpočet Společné zemědělské politiky by měl činit 365 miliardy €, což je pokles ve srovnání se současnými 409 miliardami € na toto funkční období let 2014 - 2020. Zároveň konstatoval, že tyto škrty nejsou pro Českou republiku příliš příznivé! Pro názornost k tomu můžeme jen dodat, že zatímco ve stávajícím finančním období 2014-2020 mají čeští zemědělci k dispozici 8,2 miliardy €, na období 2021-2027 by měli získat jen 7,7 miliardy €.

ČR nesouhlasí se zastropováním přímých plateb

Martin Pýcha zdůraznil, že v souvislosti s formováním nové Společné zemědělské politiky (SZP) je nutné zachovat rovné podmínky pro všechny členské státy EU, tedy i pro Českou republiku. To by se, podle něho, mělo týkat především otázky zastropování přímých plateb, dále vyjasnění si otázky aktivního zemědělce, definice příjemce dotací a vyřešení otázky propojenosti zemědělských podniků.

Když hovořil o zastropování, Martin Pýcha uvedl, že Evropská komise (EK) navrhuje povinné stanovení stropu, to je v maximální částce 100.000 € na příjemce. Komentoval to slovy, že tedy žádný zemědělec ba nad tuto částku nedostal nic. Přičemž prohlásil, že Evropský parlament (EP) se k této otázce staví trochu jinak. V této návaznosti podotkl, že Česká republika se staví proti povinnému zastropování přímých plateb na hektar s tím, že by preferovala dobrovolnost zastropování. O této možnosti se v současné době také hovoří.

Martin Pýcha dále vysvětlil, že otázka zastropování by měla značný vliv na investice do živočišné výroby, kdy by hrozilo, že bude následovat další její pokles u nás, protože by mnohé zemědělské podniky zrušily živočišnou výrobu a orientovaly se na rostlinnou výrobu. Současně poznamenal, to také hrozí i starým členským zemím EU, které se také v budoucnu mohou začít blížit k této situaci. Uvedl, že je před touto možnou situací varoval s tím, že někteří činitelé již o této otázce již přemýšleni, ale pořád existuje řada představitelé zemědělců některých zemí v původní EU15, kteří to zatím berou na lehkou váhu.

Martin Pýcha se dále věnoval i ostatním otázkám, které zajímají české zemědělce, jako jsou citlivé komodity či ekoschémata apod. Zároveň hovořil i o nárůstu administrativy, což je tak trochu v rozporu s proklamovaným cílem nové SZP, tj. jejího zjednodušení. Připomněl, že díky tomu, že není stanoven rozpočet pro SZP, tak její uvedení do života bude mít určité zpoždění, které je odhadováno od jednoho roku do tří let.

Pozice Evropské komise k SZP po roce 2020

K problematice současného vyjednávání o Společné zemědělské politice po roce 2020 vystoupil, pracovník Evropské komise Gijs Schilthuis, který zdůvodnil snížení rozpočtu pro SZP jako důsledek připravovaného brexitu, tj. vystoupení velké Británie z EU. Zároveň konstatoval, že Evropská unie musí vidět další vlivy na světové scéně, které se dějí, jako je terorismus, migrace apod. Proto je nutné zajistit prostředky na tuto činnost EU tím, že se sníží prostředky jinde. Což se odrazilo i v návrhu na snížení rozpočtu SZP, kdy redukce pro první pilíř SZP, tj. přímé platby, činí 3,9 % a pro druhý pilíř, tj. Program rozvoje venkova, je to 16 %.

Poté se věnoval otázce konvergence v rámci EU, kdy uvedl, že Česká republika je blízko průměru EU. V souvislosti s ochranou klimatu a životního prostředí zdůraznil, že SZP klade důraz na novou ekologickou architekturu. V této návaznosti rovněž uvedl, že je nutné, aby jednotlivé státy EU vypracovaly své strategické plány, v nichž by byly stanoveny cíle dalšího rozvoje zemědělství a venkova.

Trochu zemědělské ekonomické statistiky

Ředitel Ústavu zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI) Štěpán Kala se věnoval otázce přímých dopadů Společné zemědělské politiky na české zemědělství. Hovořil o příjmech zemědělských podniků podle jejich velikosti. Zároveň se zmínil o tom, že si velké zemědělské společnosti zakládají dceřiné společnosti, které se věnují jiné, to je nezemědělské činnosti, která má však celkový vliv na další rozvoj českého venkova.

Stanovisko ministerstva zemědělství ke SZP

Náměstek ministra zemědělství Pavel Sekáč hovořil o tom, že cílem SZP po roce 2020 má být zjednodušení, ale ve skutečnosti nám hrozí, že narůstá pro jednotlivé zemědělce administrativní byrokracie. Uvedl, že v názorech na formování Společné zemědělské politiky jsou nám nejblíže Sasové a také Bavoráci v sousedním Německu. Jejich ministerstva zemědělství, stejně jako naše ministerstvo zemědělství, jsou totiž toho názoru, že je zapotřebí SZP zjednodušit, neboť roste monitoring vykazování činnosti jednotlivých zemědělců.

Pavel Sekáč se dále věnoval otázce růstu významu ochrany klimatu a životního prostředí, ať již kvůli suchu či povodním. Prohlásil, že naši zemědělci si musejí uvědomit, že bez vody další zemědělská činnost nebude. Konstatoval, že například na jižní Moravě dnes již nepěstují zeleninu kvůli změnám klimatu. Proto také, jak dále uvedl, ministr Miroslav Toman zdůrazňuje, že je nutné tento problém naší současnosti řešit. S tím u nás přirozeně souvisí i stanovení hlavních zásad strategického plánu, který by Česká republika měla přijmout.

Zároveň Pavel Sekáč hovořil i o dalších otázkách, jako jsou ekoschémata, strategický plán atd. Mimo jiné konstatoval, že nelze chápat, že české zemědělství tvoří jen 2 % HDP, jak se běžně uvádí, ale ve skutečnosti je to až 13 % HDP, započteme-li k tomu i všechny ostatní činnosti zemědělských podniků.

Poté vystoupil i Miloš Pinkas, pracovník ministerstva zemědělství, který se zaměřil na srovnání navrhované SZP po roce 2020 s předchozími reformaci Společné zemědělské politiky, kdy konstatoval, že současná reforma SZP má za cíl stávající systém zásadně změnit. Uvedl, že současný návrh SZP má reflektovat 9 cílů, jež odrážejí její hospodářskou, enviromentální a sociálně-územní multifunkčnost. V současné době je však kladen značný důraz na ochranu klimatu a životního prostředí, což se v návrhu SZP odráží.

Z řady jeho myšlenek, které přednesl na základě svých osobních zkušeností, neboť v Bruselu působil jako zástupce českého státu řadu let, je nutné zmínit fakt, že volby do Evropského parlamentu, které probíhají v těchto dnech a ustavení nové Evropské komise, což se očekává na podzim či na konci roku, je jedním z důvodů zpoždění přijetí nové SZP po roce 2020. Takže, jak dále uvedl, výsledkem bude zavedení přechodného období, než vstoupí nová SZP v platnost. Současně uvedl, že to byl právě náš ministr zemědělství Miroslav Toman, který na to počátek letošního roku upozornil své kolegy z ostatních členských zemí EU. Potvrdil, že odhady hovoří o tom, že toto přechodné období bude trvat jeden až tři roky.

Nevládní agrární organizace bojují za zájmy zemědělců

Paulo Gouveia, který hlavním vyjednavačem pro SZP po roce 2020 za organizaci COPA/COGECA, která sdružuje nevládní agrární organizace z celé EU, charakterizoval současný vývoj vyjednávání o formování SZP po roce 2020. Zopakoval, po svých předřečnících, že zpoždění přijetí SZP je dáno volbami do Evropského parlamentu a také i otázkou ustavení nové Evropské komise na sklonku letošního roku. Což však, podle něho, nadále dává příležitost prosazovat názory zemědělců vůči orgánům EU, jak by měla vypadat Společná zemědělská politika.

Také zemědělské odbory ostře sledují otázku formování SZP

Za Odborový svaz pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů (OSPZV-ASO) vystoupil Milan Šubrt, který, zdůraznil význam kolektivního vyjednávání v rámci sociálního dialogu. Zároveň uvedl, že Společná zemědělská politika výrazně ovlivňuje to, v jakých konkrétních podmínkách zemědělci pracují a žijí. Právě proto je nutné se snažit o to, aby byly rovné podmínky pro všechny zemědělce v rámci EU. V další části svého vystoupení se věnoval problematice zavádění digitalizace, automatizace a robotizace v zemědělství. Přítomným účastníkům konference vysvětlil, jak je důležité tuto digitalizaci a robotizaci v českém zemědělství zavést. Dokumentoval to na příkladu Estonska, kam nedávno zavítal spolu s dalšími zemědělci na návštěvu. Tam totiž digitalizace dosáhla takové úrovně, že se netýká jen zemědělství, ale celé jejich společnosti. Pokud jde o tamější zemědělství, uvedl, že v Estonsku, se na rozdíl od nás, neprodává zemědělská půda cizincům, což sami Estonci oceňují.

Poté následovalo vystoupení Milan Douši ze Společnosti Mladých agrárníků ČR, který se věnoval především otázce, jak je činnost a život českých zemědělců chápán v naší společnosti. Vyslovil se pro to, ukázat naší společnosti lepší tvář českých zemědělců, než jak to zatím naše společnost ne příliš dobře vidí, a která je toho názoru, že naše zemědělství neprospívá životnímu prostředí u nás.

Na jeho slova navázal Martin Pýcha, který zdůraznil, že lidem je třeba neustále vysvětlovat, jak se naši zemědělci chovají k půdě, která je základním nástrojem v jejich zemědělské činnosti. Dále podtrhl význam precizního zemědělství pro další rozvoj venkova s tím, že je nutné spojit to s otázkou dalšího vzdělávání našich zemědělců, aby byli na nové pracovní činnosti.

V závěrečné diskusi, které se zúčastnili i oba zahraniční hosté, se především diskutovalo o otázce zastropování přímých plateb, neboť snahou českých zemědělců je, aby je to v jejich činnosti nepoškodilo. Zároveň se účastníci konference snažili přítomnému zástupci Evropské komise vysvětlit, že se naši zemědělci sdružují nejen do odbytových družstev, jak je běžné v západoevropských zemích, ale i do výrobních družstev. V tomto případě jde totiž o to, aby každý vlastník svého pozemku, nevystupoval na zemědělském trhu jako jednotlivec, jehož ekonomická síla je velmi nízká, ale aby se stal součástí silnějšího ekonomického celku, v němž jsou tito jednotliví zemědělci sdruženi. Proto naše zemědělci nechápou, proč Evropská komise podporuje sdružování jednotlivých zemědělců do odbytových družstev, ale návrhy svých opatření v rámci SZP, by naše zemědělce, kteří jsou členy výrobních družstev, poškozovala. To je nutné, podle Martina Pýchy a ostatních účastníků konference, všem zainteresovaným složkám EU v Bruselu vysvětlit.