Státy G7 nedávno dosáhly historické dohody ohledně zavedení minimální globální daně pro právnické osoby ve výši 15 procent. Ta se má dotknout především obřích nadnárodních korporací, jako Apple či Amazon, a znemožnit jim danit příjmy v daňových rájích. Dohoda se má dolaďovat na summitu zemí G7, který se koná od pátku do neděle v anglickém Cornwallu. Reakce ostatních zemí však už nyní naznačují, že „bitva století“ dohodou sedmi nejrozvinutějších ekonomik světa zdaleka neskončila.

Podle zpravodajství magazínu E15 řada menších států vyjádřila vůči návrhu odpor. Lehké to nebudou mít ani ministři financí některých členských zemí G7, proti kterým se na domácí půdě po oznámení dohody zvedla kritika. I kdyby si však současné vlády USA, Kanady, Velké Británie, Francie, Itálie, Německa a Japonska prosadily svou, směrnici bude muset příští měsíc posvětit širší skupina G20, do níž patří i Čína, Brazílie a Rusko. A následně ještě Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. Česká vláda jednotné zdanění velkých firem v zásadě podporuje, chce ale vyčkat na nalezení širší celosvětové shody.

Pokud jde o Českou republiku, současná výše korporátní daně činí 19 procent. Přičemž ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) mezinárodní snahu o jednotné zdanění digitálních obrů vítá. „Iniciativu nicméně vnímám spíše jako částečné řešení aktuální problematiky. Vzhledem k tomu, že praktická realizace podobně významných změn na globální úrovni je spíše otázkou několika let než měsíců, jako dočasné řešení proto budu i nadále prosazovat co nejrychlejší zavedení digitální daně na národní úrovni,“ řekla Schillerová deníku E15.

Ve Francii současná výše korporátní daně je ve výši 15 až 26,5 procenta. Zpráva E15 k tomu uvádí, že Francie se stavěla ke dřívějším návrhům na jednotné zdanění korporací zdrženlivě. V posledních týdnech ovšem Francouzi změnili názor a s ostatními členy G7 se dohodli. „Podstatné je, že se všichni shodneme v tom, že digitální giganty Google, Amazon, Facebook a Microsoft dosahují značných zisků a měly by být zdaněny stejně jako všechny ostatní podniky ve světě,“ míní francouzský ministr financí Bruno Le Maire.

V Irsku činí současná výše korporátní daně 12,5 procenta. Irská ekonomika až dosud profitovala z nízké korporátní daně, která je v zemi nižší než požadovaných 15 procent. Dublin proto logicky jednotné zdanění obřích firem odmítal. Dosavadní jednota se však na irské politické scéně začala hroutit, když stínový ministr financí Ged Nash ve středu sdělil britskému listu Financial Times, že mírné zvýšení daňové sazby nemůže Irsku ublížit, a vyzval vládu k celonárodnímu dialogu na toto téma.

V Itálii se pohybuje současná výše korporátní daně na úrovni 27,9 procenta. Itálie, která letos předsedá skupině G20, patří k zemím, co s návrhem souhlasí. Italský ministr pro hospodářství a finance Daniele Franco se dokonce zavázal, že učiní vše, co je v jeho silách, aby byla dohoda uzavřena nejen v rámci G7, ale rovněž na summitu dvaceti nejvyspělejších ekonomik světa. Ten se koná v červenci právě v italských Benátkách.

V Maďarsku současná výše korporátní daně je na úrovní 9 procent. Maďarský premiér Viktor Orbán označil návrh skupiny G7 za „absurdní“. V případě, že směrnice projde, zváží Budapešť alternativní kroky. Maďarsko má nejnižší korporátní daň v Evropské unii. Stát díky tomu přilákal významné zahraniční investice do svého automobilového a výrobního průmyslu. Zrychlil se také růst HDP a zaměstnanosti, díky čemuž se Orbánova pravicová vláda drží u moci už přes deset let.

V Německu činí současná výše korporátní daně: 29,65 procenta. Němci jednotné zdanění megakorporací po celou dobu dosavadního vyjednávání silně podporují a dohodu v rámci G7 přivítali s nadšením. „Je to velmi dobrá zpráva pro daňovou spravedlnost a solidaritu a špatná zpráva pro daňové ráje. Firmy už nebudou moci obcházet své povinnosti tím, že odvedou peníze v zemích s nejnižšími daněmi,“ uvedl spolkový ministr financí Olaf Scholz.   

V Nizozemsku je současná výše korporátní daně na úrovni 15 až 25 procent. Nizozemská vláda dosud nezaujala ke globální dani žádné oficiální stanovisko. Právě Nizozemsko bylo v minulosti využíváno nadnárodními společnostmi jako jeden z daňových rájů. Z toho důvodu se očekávalo, že Amsterodam bude vůči návrhu kritický. Správce státní pokladny Hans Vijlbrief ovšem v posledních rozhovorech naznačoval, že pokud se světové velmoci dohodnou, Nizozemci se podřídí.

V Polsku činí současná výše korporátní daně: 9 až 19 procent. Poláci celosvětovou daň pro podniky striktně odmítají a tento týden dali jasně najevo, že podniknou vše pro to, aby návrh neprošel. „Neměli bychom si od G7 nechat diktovat, jakou máme mít v naší zemi daňovou sazbu,“ řekl deníku Financial Times Tadeusz Kościński, polský ministr financí. Ekonomicky slabší státy podle něj potřebují nižší sazbu, aby mohly přitáhnout technologické inovace ze zahraničí.

Ve Spojených státech je současná výše korporátní daně na úrovni 21 procent. USA v čele s ministryní Janet Yellenovou jsou těmi, kdo globální daň navrhnul a nejvíce ji prosazuje. Yellenová dokonce chce, aby se sazba daně v budoucnu zvýšila třeba až ke 25 procentům. Její Demokratická strana ovšem může mít problém směrnici protlačit americkým Kongresem. Mnozí republikánští senátoři totiž tento týden prohlašovali, že pro návrh hlasovat nebudou. „Je to špatné pro Spojené státy,“ myslí si republikán John Barrasso.

Ve Velké Británii činí současná výše korporátní daně 19 procent. K minimální dani pro korporace měla tamní vláda nejprve výhrady. Souhlasila až poté, co se návrh jednotné sazby snížil z 21 na 15 procent. Ministr financí Spojeného království Rishi Sunak nicméně ve středu prohlásil, že bude usilovat o to, aby Londýn dostal ze zavedení globální daně výjimku. Podle agentury Bloomberg se tak snaží vyjít vstříc velkým bankám, sídlícím v hlavním městě Británie, které poškodil brexit. „Většina z nich nicméně už v roce 2019 odváděla v průměru 23 procent,“ namítá Bloomberg.