V souvislostmi s blížícími se Velikonoci, kdy u nás tradičně kvůli pomlázce, enormně v těchto dnech stoupla spotřeba vajec, oproti běžnému průměru v roce, uspořádala Agrární komora ČR a Českomoravská drůbežářská unie tradiční tiskovou konferenci. Ta se týkala jak vyšší spotřeby vajec v České republice v posledních letech, tak i zvýšení kvality chovu drůbeže, tedy jejich životních podmínek, a to zejména v souvislosti se zrušením klecových chovů nosnic, k němuž má dojit v roce 2027.

V úvodu tiskové konference tajemníce Agrární komory ČR (AK ČR) a předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie (ČMDU) Gabriela Dlouhá uvedla, že během 10 let spotřeba drůbežího masa vzrostla o 4,5 kilogramu na 29 kg masa na osobu. V minulém roce se u nás celkem chovalo přes 12 milionu kuřat na výkrm, 347 tisíc krůt, 768 tisíc kachen a 20 tisíc hus. „Přestože čísla chované drůbeže u nás vypadají velkolepě, ještě v roce 2010 jsme dokázali pokrýt 84,9 % naší spotřeby. Ale v loňském roce jsme v České republice byli v produkci drůbežího masa soběstační již jen z 65 %, zbytek se k nám dováží. Jedná se o maso především z Polska, Brazílie, Argentiny a Chile. Drůbež, která vyrostla a byla poražena u nás, je chována pod přísným veterinárním dohledem,“ prohlásila Gabriela Dlouhá.

Právě v souvislosti s tím, že ostatní druhy masa, a to zejména vepřové maso zdražují, tak stoupá u nás spotřeba drůbežího masa a samozřejmě, že i vajec. Pokud jde o produkci vajec je Česká republika soběstačná z 82,7 %. Přičemž v zemědělském sektoru se v roce 2020 chovalo 5.191.962 nosnic a v domácím hospodářství 4.012.509 nosnic. Celkem to je 9.204.471 nosnic. Celková produkce vajec v České republice dosáhla v minulém roce počtu 2,3 mld. kusů vajec. Pokud jde o celkovou spotřebu vajec u nás, spotřebovalo se 2,78 miliard vajec, zároveň dodala Gabriela Dlouhá. Přitom, podle ní, 730 tisíc vajec se k nám loni dovezlo a zároveň 250 tisíc vajec šlo na export.

Podle údajů, které uvádí Českomoravská drůbežářská unie, v minulém roce každý obyvatel České republiky snědl celkem 263 kusů vajec. Do této statistiky je ovšem potřeba započítat i všechna vejce, které se používají v pekárenství nebo při výrobě produktů jako je majonéza. Největší spotřeba na osobu byla dle statistik v roce 1990, kdy dosáhla 340 ks vajec na osobu. Mimochodem, k tomu musíme dodat, že v České republice bylo v roce 2020 registrováno 343 chovatelů nosnic a 301 chovatelů slepic na maso.

V průběhu tiskové konference se logicky začalo hovořit i o ceně vajec. Podle Českomoravské drůbežářské unie v blízké budoucnosti bude muset podle unie průměrná cena vajec růst kvůli zvyšujícím se nákladům na krmné směsi pro drůbež, ale také kvůli přechodu na voliérové chovy z klecových. Snůška v nich je podle chovatelů nižší při stejných nebo vyšších nákladech. V roce 2027 budou veškeré klecové chovy drůbeže zakázány. Ke konci roku 2020 dosáhl počet volných chovů téměř 35 procent. "Meziročně tak vzrostl počet volných chovů o 11 procent. Tento trend bude i nadále zrychlovat, aby chovatelé vyhověli budoucímu zákazu," dále uvedla Gabriela Dlouhá.

Stát se, podle chovatelů drůbeže, chystá letos ve druhém pololetí spustit podporu pro producenty vajec a drůbežího masa, podobně jako u mléka chystá zavedení podpory kvality. "Zákazník bude mít garantovaný český původ, bez antibiotické podpory léčiv," řekla k tomu Gabriela Dlouhá. Stát by podle ní mohl v tomto programu přerozdělit kolem 150 milionů korun ročně, při zavádění pak půjde o částky mezi 50 a 100 miliony Kč.

Podle místopředsedy Českomoravské drůbežářské unie Zdeňka Mlázovského chovatelé letos prodávají klecová vejce do řetězců za 1,80, tedy o pět haléřů dráže než loni. Z podestýlkových chovů pak za dvě koruny, loni šlo o 1,75 Kč. Načež Zdeněk Mlázovský zdůraznil, že finální cenu pro spotřebitele si však určují samy obchodní řetězce. Podle něho nejspíše bude vyšší než tři koruny. Připomněl, že spotřeba vajec u nás je každoročně nejvyšší právě kolem Velikonoc, ve druhém případě před Vánocemi, byť je oproti Velikonocům nižší. V posledních dvou letech o Velikonocích ale roste jen o desetinu proti zbytku roku, přitom dříve šlo o čtvrtinové nárůsty.

Zdeněk Mlázovský dále novinářům vysvětlil, jak je to se značením vajec pro zákazníka, když si je prohlíží při koupi. Konstatoval, že základní informace o původu zjistí zákazníci přímo na vejcích. Na skořápce každého vejce musí být kódované informace o chovu, výjimka je u podniků do 50 nosnic. První číslo na vejci označuje, o jaký typ chovu drůbeže jde, dále je na něm označení země původu a registrační číslo chovu. Pokud jde o chov v ekologickém zemědělství, je první číslo kódu 0. Pokud jde o chov ve volném výběhu, značí se 1, dvojka znamená chov v halách na podestýlce a trojka chovy v klecích. Což bude do roku 2027, tedy do doby zrušení tohoto typu chovu nosnic.

Samozřejmě, že součástí tiskové konference byla i otázka režimu kvality chovu drůbeže, především nosnic vajec. Představitelé chovatelů drůbeže zdůraznili, že tyto zásady chovu drůbeže, a zlepšování jejich životního prostředí, se snaží naši chovatelé dodržovat a zároveň zlepšovat. Podle Gabriely Dlouhé se tato skutečnost, to je zrušení klecových chovů nosnic v roce 2027 promítá i do ekonomiky chovu drůbeže, protože chovatelé si musejí připravit podmínky pro chov nosnice ve voliérách, ve volném výběhu v halách, což přirozeně něco stojí.

Na tiskové konferenci dále zaznělo, že chovatelé drůbeže se snaží o zajištění režimu kvality jakosti Q CZ, což musí vyhovovat přísnějším standardům, pokud jde o životní prostředí chované drůbeže. Tajemník Českomoravské drůbežářské unie Vlastimil Klaška v této návaznosti hovořil o spolupráci s některými obchodními řetězci, konkrétně s obchodním řetězcem Penny Market. „V našem případě chovu kuřat jde o zlepšení klimatu v halách, kde je vyžadován nižší obsah čpavku. Zároveň jsme museli optimalizovat vlhkost. Požadována je nižší hustota osazení kuřat v hale. V neposlední řadě se jedná o zkrácení doby přepravy kuřat na porážku a lepší podmínky při jejich vyskladňování,“ popsal zlepšené podmínky životního prostředí drůbeže její chovatel Vlastimil Klaška.

Načež k této situaci, to je zákazu klecového chovu nosnic, podle Gabriely Dlouhé počet volných chovů dosáhl téměř 35 procent s tím, že tento trend se bude zrychlovat, aby chovatelé vyhověli tomuto zákazu klecových chovů od roku 2027.

V následné diskusi představitelé chovatelů drůbeže odpovídali na řadu otázek novinářů, které se v řadě případů týkaly nejen ekonomických vazeb mezi chovateli drůbeže a zahraničními obchodními řetězci, ale i celkového postavení českých a moravských zemědělců v naší společnosti. Právě v této souvislosti chovatel Vlastimil Klaška se neudržel a odmítl tendence posledních let, že jsou to zemědělci, kteří svojí prací na poli či v živočišné výrobě škodí naší zemi. Podle něho je to právě naopak, kdy jsou to zemědělci, kteří zemědělskou činností a výrobou této republice prospívají!

 

Záznam tiskové konference Agrární komory ČR a Českomoravské drůbežářské unie najdete na: https://www.youtube.com/watch