Členství v OSPZV-ASO ČR

  • Sdružujeme 35 000 členů.
  • Členství v odborovém svazu není podmíněno prací v zemědělství či zpracovatelském průmyslu.
  • Našimi členy jsou zaměstnanci z různých pracovních odvětví.
  • Naším cílem je obhajoba lidí, pro něž je práce hlavním zdrojem obživy.

Programové zaměření OSPZV-ASO ČR

  • Upevnění postavení českých zemědělců a zajištění jejich ekonomické stability v rámci zemědělského trhu Evropské unie.
  • Nepřipustit oklešťování zákoníku práce, které připravuje současná vláda a zamezit přijetí zákona o stávce a výluce.
  • Zvýšení minimální mzdy.
  • Zveřejněno: 25.10.2020
  • Autor: Miroslav Svoboda

České zdravotnictví má pro zvládnutí druhé vlny epidemie k dispozici největší finanční rezervy v polistopadové historii. Česká televize zjistila, že pojišťovny měly ke konci září na účtech rekordních 64 miliard. Je to víc než v březnu, kdy nemoc do země přišla. Systému pomohlo výrazné zvýšení plateb státu za děti, důchodce či nezaměstnané. I díky tomu plánuje stát v příštím roce přidat zdravotníkům deset procent.

Česká televize zároveň uvedla, že desetitisíce zdravotníků ještě ale nedostali slibované odměny ani za první vlnu epidemie.

Státní odměny ve výši 75 tisíc korun za první vlnu, která v Česku byla na jaře, dostanou lékaři a sestry v listopadu – ve výplatě za říjen. „Tady to je skutečně pozdě a za to se nezbývá než omluvit,“ dodává k tomu ministr zdravotnictví Roman Prymula (za ANO).

Ministerstvo zdravotnictví počítá s odměnami i za druhou vlnu. Zároveň pro příští rok slibuje růst základních platů ve státních nemocnicích o deset procent. „Tady je určitý polštář, a pokud se zruší superhrubá mzda, tak zdravotníci by měli jít opravdu poměrně významně nahoru. Odměny, ty by měly být navíc,“ konstatuje Roman Prymula.

Peněz na lepší ohodnocení zdravotníků i na tu nejlepší možnou léčbu pacientů má zdravotnictví dost. Ke konci září měly pojišťovny na účtech přebytky přes 64 miliard. To je o šest a půl miliardy víc než před rokem. A také nejvíce v české historii.

„Chtěl bych uklidnit kolegy v nemocnicích, že skutečně naším základním cílem je, abychom udrželi financování akutní lůžkové péče a celého zdravotnictví stabilní,“ zdůraznil ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny Zdeněk Kabátek.

Zhruba čtyřicet miliard můžou pojišťovny okamžitě použít na financování péče. Má to dva hlavní důvody: stále poměrně nízkou nezaměstnanost a také fakt, že v červnu stát zvýšil platby pojišťovnám za penzisty, děti či nezaměstnané o pět set korun měsíčně.

Poslanci, napříč politickými stranami, letos ve sněmovně schválili hned dvojí rekordní růst plateb za státní pojištěnce. Už letos díky tomu stát pošle do zdravotnictví navíc dvacet miliard. V příštím roce pak tato částka ještě o třicet miliard vzroste.

Podle místopředsedy sněmovního výboru pro zdravotnictví Bohuslava Svoboda (ODS) je naprosto nezbytné, aby se na tomto ekonomickém zatížení podílel stát jako takový.

Ministerstvo zdravotnictví chce nemocnicím vyšší náklady související s koronavirem a zároveň výpadky příjmů za plánovanou péči vynahradit speciální vyhláškou.

  • Zdroj: Česká televize