Změny ve Strategickém plánu SZP povedou ke snížení objemu produkce potravin a tím k jejich zdražení!

Rozhovor s předsedou Odborového svazu pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů ČR Bohumírem Dufkem

Kolektivní smlouvy vyššího stupně na rok 2022 v zemědělství

Odborový svaz pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů ČR dne 24. ledna 2022 a podepsal Kolektivní smlouvu vyššího stupně na rok 2022 se Zemědělským svazem ČR a Českomoravským svazem zemědělských podnikatelů. Plné znění KSVS naleznete v příloze.
  • Zveřejněno: 13.08.2021
  • Autor: Miroslav Svoboda

Už týden můžou kraje žádat o finanční podporu pro své malé provozovatele s potravinami a smíšeným zbožím. Program Obchůdek 2021+ připravilo ministerstvo průmyslu a obchodu, které chce malé provozovny na vesnicích a v obcích podpořit do roku 2025 bezmála 200 miliony korun.

Podle zpravodajství Českého rozhlasu analýza realitní kanceláře Remax ukázala, že pokud je smíšené zboží v obcích nebo na vesnicích, roste s tím i cena nemovitostí.

V pořadu Českého rozhlasu dále zaznělo, že o dotaci na provoz malých prodejen mohou žádat kraje a mají čas až do 29. října, kdy tato výzva končí. Pro jeden malý obchůdek můžou od státu získat až sto tisíc korun za rok, celkem pro kraj jsou to až 3 miliony.

„Je na krajích, kdy připraví svoje programy pro venkovské prodejny s potravinami a smíšeným zbožím, kdy je vyhlásí a také to, zda k částce, kterou poskytne ministerstvo průmyslu a obchodu, přidají i finance ze svého rozpočtu. Pokud by částku na podporu venkovských prodejen navýšily, podpořilo by se jich tak samozřejmě více,“ řekla mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Štěpánka Filipová.

Resort průmyslu a obchodu plánuje vyhlašovat podobné výzvy i v následujících čtyřech letech a celkem tak chce venkovské koloniály podpořit částkou 195 milionů korun. Dotaci může provozovatel obchodu použít třeba na mzdy, nájem, vytápění, osvětlení, internet nebo třeba na náklady spojené s akceptací platebních karet.

Jednou z podmínek ale je, že obchod musí být otevřený minimálně pět dní v týdnu. V těch nejmenších obcích do 350 obyvatel stačí tři dny v týdnu. Podle reportáže Českého rozhlasu právě v takových provozuje smíšená zboží na Plzeňsku i Josef Štícha, který popsal ztrátovost svého obchodu se slovy, že „obchod je otevřený někdy tři, jindy čtyři dny v týdnu. Průměrný nákup činí 120 korun, a hlavně je počet nákupů velmi nízký. Někdy 15, jindy třeba až 25 nákupů, i přesto je však prodejna ve ztrátě.“ Ztrátovost svých prodejen na nejmenších vesnicích tak Josef Štícha dotuje z provozu smíšených zboží ve větších obcích.

Malé vesnické obchody a prodejny podporují i samotné kraje a obce. Snaží se tak zachovat občanskou vybavenost.

„Města a obce je mnohdy mají i ve svých prostorách nebo jim dávají snížené nájemné. A dokonce jsou i obce, které samy takový obchůdek provozují,“ vysvětluje výkonná ředitelka Svazu měst a obcí ČR Radka Vladyková.

Podle Pavla Březiny, výkonného člena představenstva Asociace českého tradičního obchodu, je tak dotace pro malé obchůdky více než potřebná. „Program Obchůdek 2021+ je prvním zásadním krokem centrální úrovně, který pomůže zachránit prodejny v malých obcích. Tato podpora z ministerstva průmyslu a obchodu tak velmi často doplní už stávající podpory z krajské a obecní. Škoda jen, že malé prodejny nepodporují všechny kraje v České republice,“ uvedl v reportáží Českého rozhlasu.

Podle posledních dostupných dat společnosti Nielson zmizelo z trhu od roku 2008 do roku 2018 přes 3.200 malých vesnických obchůdků. Ty jsou však pro obce velmi důležité. Stávají se často pro starší obyvatele, kteří si nedojedou do vzdálenějších měst na nákupy, i centrem dění.

Navíc pokud není v obcích koloniál, nechtějí se do nich stěhovat ani mladší. Analýza realitní kanceláře Remax ukázala, že pokud je smíšené zboží v obcích nebo na vesnicích, roste s tím i cena nemovitostí, v tomto případě o pět procent.

  • Zdroj: Český rozhlas