Členství v OSPZV-ASO ČR

  • Sdružujeme 35 000 členů.
  • Členství v odborovém svazu není podmíněno prací v zemědělství či zpracovatelském průmyslu.
  • Našimi členy jsou zaměstnanci z různých pracovních odvětví.
  • Naším cílem je obhajoba lidí, pro něž je práce hlavním zdrojem obživy.

Programové zaměření OSPZV-ASO ČR

  • Upevnění postavení českých zemědělců a zajištění jejich ekonomické stability v rámci zemědělského trhu Evropské unie.
  • Nepřipustit oklešťování zákoníku práce, které připravuje současná vláda a zamezit přijetí zákona o stávce a výluce.
  • Zvýšení minimální mzdy.
  • Zveřejněno: 10.09.2019
  • Autor: Miroslav Svoboda

Ministryně práce a sociálních věcí chce zvýšit platy o pět procent, ministryně financí o tři, odboráři požadují osm až patnáct procent navíc. Pokud vláda zaškrtí spotřebu, rozpočet se zhroutí jako domeček z karet, prohlásil v pondělí v Událostech, komentářích předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslava Hanáka není správné, aby zaměstnanci veřejného sektoru měli vyšší platy než ti v podnikatelské sféře.

Se zástupci vlády předseda ČMKOS Josef Středula jednal v pondělí večer a očekává, že ještě tento týden se kvůli platům ve veřejné sféře sejdou znovu. „Jak strana zaměstnanců, tak strana vlády dala najevo, že je připravena tu dohodu hledat a věřím tomu, že se dohodneme,“ uvádí Josef Středula. Konečné navýšení mezd čeká v rozmezí tří až osmi procent.

Podle Josefa Středuly je růst platů klíčový pro státní rozpočet, který je závislý na spotřebě obyvatel. „Jakmile by vláda učinila krok, že podsekne spotřebu, tak v tom případě může dojít k docela fatální situaci a rozpočet se skutečně složí jako domeček z karet,“ varuje předseda ČMKOS

Podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslava Hanáka ale další navyšování mezd není na pořadu dne. Ekonomika prý na tak výrazný růst platů nemá, navíc není obvyklé, aby státní zaměstnanci měli výrazně vyšší průměrné mzdy než zaměstnanci v podnikatelské sféře. „V posledních měsících po požadavcích sociální demokracie jsou už některé mzdové věci promítnuty v rozpočtu,“ dodává Jaroslav Hanák.

Upozorňuje, že například resort kultury dostal navíc čtyři sta milionů korun, sociální služby dvě miliardy. „Nikdy nemám rád, aby se věci řešily paušálně. Jediné, co mě překvapuje, že vláda nedrží slovo, na kterém se všechny tři strany shodly, oněch patnáct procent pro učitele. Dneska ministr mlčí a slibuje jim deset procent,“ zdůrazňuje Jaroslav Hanák.

Minimální mzda podle koeficientu, prosazuje Jaroslav Hanák

ČMKOS také požaduje růst minimální mzdy o 1650 korun, přičemž ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) navrhuje růst o zhruba 1350 korun. Zaměstnavatelé ale namítají, že vysoká minimální mzda povede k vyšší nezaměstnanosti.

Takový pohled Josef Středula odmítá a zdůrazňuje, že česká minimální mzda patří mezi nejnižší v Evropě. „Dokonce slovenská minimální mzda pro příští rok vypadá, že bude vyšší. Přitom tamní ekonomika, co se týká výkonnosti, je o něco málo slabší než česká,“ srovnává předseda ČMKOS a doplňuje, že nejnižší cena práce v České republice se pohybuje pod hranicí příjmové chudoby, což je podle Středuly nepřijatelné.

Podle Jaroslava Hanáka se z minimální mzdy stalo populistické téma a selhala také vláda, která se nedokázala dohodnout na růstovém koeficientu. „Ten měl být stanoven. My jsme říkali, že to má být podle inflace, vývoje ekonomiky, to je odhadem přes pět procent a dává to sedm set korun,“ dodává prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.