Pokud jde o sondu statistického úřadu do sektoru zemědělství, dá se jen velmi stručně konstatovat, že se za první čtvrtletí podařilo zvýšit meziročně produkci masa o necelé procento, výkupní ceny až na skot klesly a více se propadly  u prasat a hlavně mléka, jehož nákup se přesto zvýšil.

V minulých dnech schválila vláda  strategii hospodaření v tomto rezortu  do roku 2030. Co vše s tím souvisí, o tom již v rozhovoru s ministrem zemědělství Mariánem Jurečkou.

Co je cílem  Strategie resortu Ministerstva zemědělství ČR?

Jejím cílem je zvýšení konkurenceschopnosti a trvalé udržitelnosti českého zemědělství, potravinářství, rybářství, lesnictví a vodního hospodářství, dosažení přiměřené potravinové soběstačnosti v základních komoditách, vytvoření nových pracovních míst a zlepšení kvality života na venkově. Česká republika má být v roce 2030 přiměřeně potravinově soběstačná v základních komoditách, které lze v tuzemsku produkovat.

Jaké kroky na podporu těchto cílů podnikáte?

Měly by se zvyšovat plochy takzvaných citlivých komodit, jako jsou třeba ovocné sady, ale také počty zvířat. Oproti roku 2004, kdy jsme vstoupili do Evropské unie, klesly na polovinu především stavy prasat. Ve výrobě vepřového masa nejsme dlouhodobě soběstační, loni došlo opět k poklesu míry soběstačnosti, a to o 1,2 procenta na 56,3 procenta, což je hluboko pod úrovní průměru Unie. Naším cílem je dosáhnout v roce 2030 míry soběstačnosti 80 procent. Strategii jsme vypracovali mimo jiné proto, aby měli zemědělci jistotu, že jim stát při jejich správném směřování v případě nepříjemností pomůže.

Strategie je koncipována jako otevřený živý dokument a základní podklad pro strategické procesy v rámci resortu MZe i jako podklad pro spolupráci mezi resorty. V pravidelném intervalu se budeme zabývat plněním cílů, které jsme si dali.

Do roku 2030 by se měla podle Strategie zvýšit výměra ovocných sadů z nynějších 14 500 na 23 000 hektarů. Výměra plochy, na které se pěstuje zelenina, by měla vzrůst ze současných 10 500 až na 30 000 hektarů. Naopak má mírně klesnout výměra obilovin (o 100 000 hektarů) a olejnin (o více než 60 000 hektarů), a to především řepky olejné, která tvoří více než 80 procent ploch olejnin. Počty prasnic, koz, ovcí, krav, kuřat na výkrm a nosnic chce resort zvýšit.

Strategie navazuje na dokument Strategie pro růst - české zemědělství a potravinářství v rámci společné zemědělské politiky EU po roce 2013 a na strategie lesního hospodářství, vodního hospodářství a dalších oblastí. Zároveň tento dokument reaguje na probíhající změny v oblasti klimatických podmínek a bezprostřední i dlouhodobé strategické úkoly, které v souvislosti s tím vyplývají z realizace opatření pro zmírnění negativních dopadů sucha a nedostatku vody.

Jak se stavíte k propadu nákupních cen v zemědělství?

Právě o klesajících výkupních cenách vepřového masa a kravského mléka jsem koncem dubna  jednal se svými kolegy v rámci zasedání rozšířené Visegrádské skupiny. Ve společném prohlášení požadujeme pro producenty v těchto sektorech další mimořádnou kompenzaci minimálně ve stejné výši, jako v loňském roce. Zástupci Visegrádské skupiny a dalších čtyř zemí považují za kritickou především situaci na komoditních trzích. V odvětvích mléka a vepřového masa dochází k dlouhodobému tlaku na snižování ceny. Zástupci resortu zemědělství jednali rovněž o dlouhodobém poklesu cen v sektoru cukru nebo dvojí kvalitě potravin na společném trhu EU. Z testů totiž vyplynulo, že nadnárodní společnosti na trh umisťují výrobky ve stejných obalech a pod stejnou obchodní značkou, ovšem v rozdílné kvalitě či množství. V důsledku může jít o klamání části spotřebitelů, když v určitých zemích lze pod stejnou značkou koupit pouze výrobky s nižší kvalitou, navíc často za vyšší cenu. V případech, kdy jsou pro určitý okruh zákazníků nahrazovány hodnotnější suroviny méně hodnotnými, případně je obsažen rozdílný poměr použitých složek, hovoříme možná již o falšování potravin. Rád bych proto inicioval otevření této problematiky na Radě EU.

Od svého nástupu na Mze mluvíte v podstatě  o potřebném růstu produkce, případně korigujete plochy i jednotlivých komodit. Jak se ale stavíte k narůstajícímu plýtvání potravinami? Dá se to z Vaší strany nějak ovlivnit?

Určitě dá. I proto chceme umožnit výrobcům a prodejcům zdarma dávat charitativním a humanitárním organizacím jídlo, které má například deformovaný obal nebo nedostatky v označování.  Má to usnadnit novela zákona o potravinách a tabákových výrobcích, kterou schválili poslanci. Podmínkou je, aby jídlo bylo bezpečné pro lidské zdraví.  V žádném případě ale jídlo nesmí být zkažené. Podle pozměňovacího návrhu by to měli  mít prodejci s obchodní plochou větší než 400 metrů čtverečních povinné pod kontrolou, jinak hrozí pokuta až deset milionů korun.

Stále většímu zájmu se těší bio potraviny. Jejich celkový obrat se zvýšil ročně na 3,2 miliardy korun. Přitom ještě v roce 2014 utratili Češi dvě miliardy za bio potraviny. Průměrná roční spotřeba na obyvatele zůstává ale stále pod hranicí 200 korun, podíl biopotravin na celkové spotřebě potravin a nápojů je na úrovni 0,72 %, což je ve srovnání s okolními státy přece jen stále málo. Je tu prostor pro zvýšení této spotřeby? Jak se k tomu staví ministerstvo zemědělství?

Jen bych ještě doplnil k zprávě vypracované Ústavem zemědělské ekonomiky a informací,(ÚZEI) že nejvíce biopotravin, za 825 milionů korun, nakoupili čeští spotřebitelé v maloobchodních řetězcích, tedy v supermarketech, hypermarketech a drogistických řetězcích (40,9 %) a v prodejnách zdravé výživy a biopotravin (24,8 %, za 500 milionů korun). Trvale roste podíl biopotravin i v gastronomických zařízeních a provozovnách veřejného stravování (2,9 %). Co je ale víc než potěšitelné, že opět vzrostl podíl přímého prodeje jak ze dvora, tak od výrobců a distributorů, a to o více než deset procent. Například v roce 2012 činil nárůst 5,9 procenta. Souvisí to se stále větším zájmem lidí o takzvané faremní produkty, které jsou často v biokvalitě. A právě projekty, jako Poznej svého farmáře, Farmářské slavnosti nebo pravidelným zářijovým Měsícem biopotravin a ekologického zemědělství, napomáhá k propagaci biopotravin také Ministerstvo zemědělství. Podpora spotřeby domácích biopotravin je rovněž jedním z hlavních úkolů „Akčního plánu ČR pro rozvoj ekologického zemědělství v letech 2016–2020“, který koncem loňského roku schválila vláda. Prioritami plánu do roku 2020 jsou například ekonomická životaschopnost ekofarem, trh s biopotravinami a jejich spotřeba a přínosy ekozemědělství pro životní prostředí. Zatímco předchozí akční plány kladly důraz na nárůst ploch, nový plán se více soustředí na kvalitativní a produkční ukazatele.

V ČR je registrováno 506 výrobců biopotravin, resp. 537 výrobních provozoven. Tihle producenti dodávají  jen na tuzemský trh nebo také vyvážejí?

Čeští výrobci vyvezli do zahraničí biopotraviny za přibližně 906 milionů korun. Vývoz trvale roste a směřuje převážně do zemí EU, přičemž největší objem biopotravin (304 milionů korun) byl vyvezen do ostatních zemí EU nesousedících s ČR a do Rakouska (232 milionů korun) a Německa (228 milionů korun).

Začátkem května jste v doprovodu řady podnikatelů z potravinářství a zemědělství navštívil Čínu. Jaké jsou výstupy z této pracovní cesty?

Především jsme spolu s ministrem Generálního úřadu pro dohled nad kvalitou, inspekcí a karanténou Čínské lidové republiky Zhi Shuping podepsali Memorandum, které přispěje k efektivnější spolupráci mezi kontrolními institucemi ČR a ČLR v potravinářské oblasti. Cílem dokumentu je usnadnění vzájemného obchodu s masnými i rostlinnými výrobky. Podpisem tohoto významného Memoranda směřujeme k tomu, abychom na čínský trh mohli dodávat naše vepřové i hovězí maso a masné výrobky. Pro české zemědělce a potravináře se tím otevírá Memorandum by mělo usnadnit a zrychlit certifikační proces, který musí podstoupit dovozci importující potravinářské a zemědělské výrobky do Číny. Úspěšná certifikace, tedy získání povolení k dovozu, je základním předpokladem pro obchodování s ČLR.  Dokument také povede k efektivnější komunikaci, výměně zkušeností a pravidelným kontaktům expertů a odborných institucí na vysoké úrovni, a to konkrétně v oblastech zdraví rostlin, zvířat a bezpečnosti potravin. Spolupracovat mohou například laboratoře při posuzování hygieny potravin rostlinného a živočišného původu nebo ochraně rostlin a zvířat před nepříznivými vlivy životního prostředí

Pokud jsme dosud zmiňovali produkci masa, především se to týkalo hovězího, vepřového a drůbežího masa. Ministerstvo zemědělství se přitom velmi aktivně podílí na podpoře chovu. sladkovodních ryb. Můžete víc tento program přiblížit?

Ministerstvo zemědělství počínaje letošním květnem zahájilo třetí a čtvrtou výzvu OP Rybářství 2014-2020. Již nyní tak mohou rybáři žádat o dotace například na rozjezd svého podnikání a na rozšíření své činnosti. Podpory pro nové chovatele budeme přidělovat například na výstavbu nebo rekonstrukci rybích líhní, nádrží pro ryby nebo na zařízení na balení ryb. Žadatelé mohou získat také příspěvek na odbahnění a výstavbu menších rybníků. Část peněz dostanou i na rozvoj doplňkových rybářských aktivit. V rámci těchto dvou výzev je pro ně připraveno celkem 115 milionů korun.

Novým chovatelům pomůže přibližně 40 milionů korun z dotací postavit nebo zrekonstruovat výrobní zařízení sloužící například ke krmení ryb nebo nádrže a bazény pro ryby. Peníze jsou připraveny i na vybudování, odbahnění nebo modernizaci rybníků o velikosti do dvou hektarů. Začínající rybáři si za ně mohou také postavit hráze a loviště.

Dotace pro rozvoj doplňkových rybářských aktivit je určena pro menší a střední podniky, které vyprodukují víc než 3 tuny ryb za rok. Zhruba 30 milionů korun jim pomůže postavit a zmodernizovat rybí restaurace, ubytování a provozovny pro lov ryb, nebo nakoupit vybavení a zařízení. Rybáři také mohou v rámci tohoto opatření uspořádat odborné semináře a konference.

Zbytek peněz je určen pro propagační kampaně Ministerstva zemědělství, které budou v příštích sedmi letech upozorňovat na výhody zdravého stravování a prezentovat sladkovodní akvakulturu na veletrzích a výstavách. Tato výzva bude uzavřena koncem roku 2023.