Změny ve Strategickém plánu SZP povedou ke snížení objemu produkce potravin a tím k jejich zdražení!

Rozhovor s předsedou Odborového svazu pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů ČR Bohumírem Dufkem

Kolektivní smlouvy vyššího stupně na rok 2022 v zemědělství

Odborový svaz pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů ČR dne 24. ledna 2022 a podepsal Kolektivní smlouvu vyššího stupně na rok 2022 se Zemědělským svazem ČR a Českomoravským svazem zemědělských podnikatelů. Plné znění KSVS naleznete v příloze.
  • Zveřejněno: 23.02.2020
  • Autor: Miroslav Svoboda

Mimořádný summit věnovaný víceletému rozpočtu Evropské unie po dvou dnech skončil. Zástupci 27 zemí navzdory úpravě návrhu nedokázali nalézt shodu na celkové výši rozpočtu pro období 2021-2027. Budou se proto k vyjednávání muset vrátit při další vrcholné schůzce. Informoval o tom ve svém zpravodajství Český rozhlas.

Podle německé kancléřky Angely Merkelové, byly rozdíly ve stanoviscích prezidentů a předsedů vlád členských zemí EU příliš velké na to, aby země EU dosáhly dohody.

Předseda Evropské rady Charles Michel k to u dodal, že prezidenti a předsedové vlád zjistili, že nejsou schopni dosáhnout dohody a potřebují na to více času. Dále to komentoval jako složité vyjednávání, které nastalo zvláště po brexitu. Český rozhlas v této souvislosti upozornil, že Charles Michel s prezidenty a premiéry jedna s několikahodinovou přestávkou nepřetržitě od čtvrtečního odpoledne.

Německá kancléřka Angela Merklová k tomu zároveň uvedla, že na dojednání rozpočtu je, podle ní, stále ještě čas. Přičemž předseda Evropské rady Charles Michel odmítl upřesnit, kdy se bude konat další summit. „Nechci dnes mluvit o dalším časovém harmonogramu,“ řekl.

Podle českého premiéra Andreje Babiše páteční výsledek summitu neohrozí českou ekonomiku ani firmy. Největším překvapením summitu byla podle Andreje Babiše pozice Nizozemska, Švédska, Dánska a Rakouska, které odmítly příjmy rozpočtu navržené předsedou Evropské rady Charlesem Michelem ve výši 1,074 procenta hrubého národního důchodu a požadují maximálně jedno procento HND. „Největší překvapení bylo, že vznikla skupina čistých plátců, která svými neférovými požadavky zablokovala jakýkoliv posun vpřed,“ prohlásil Andrej Babiš.

Skupina států západní a severní Evropy požadovala snížení navrhovaného objemu rozpočtu právě s odkazem na letošní odchod Británie z EU. Ten způsobí příjmový propad přes deset miliard eur (čtvrt bilionu korun) ročně, což podle původně předložené varianty měly z větší části kompenzovat bohaté země.

Neslučitelné národní priority

Evropská komise v pátek odpoledne předložila účastníkům summitu upravený návrh, jenž měl vyjít vstříc požadavkům velké části států. Nová varianta však při krátkém večerním zasedání podporu nezískala.

Státníci se po jednání shodovali, že ani nová varianta nevyhovovala jejich zásadním podmínkám. Francouzský prezident Emmanuel Macron prohlásil, že jeho země chtěla více peněz na platby zemědělcům. Německá kancléřka Angela Merkelová zase kritizovala nedostatečné záruky, že by země nerespektující principy právního státu mohly přijít o prostředky z unijních fondů.

Teoreticky se sice mohou členské země na podmínkách finančního rámce dohadovat až do podzimu, avšak vzhledem k tomu, že chtějí poskytnout dost času na jeho schvalování Evropskému parlamentu, usiluje Michel o rychlejší dohodu.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v pátek večer ocenila vůli politiků věnovat dva dny složitým jednáním a prohlásila, že viděla snahu dospět k dohodě. Varovala

však zároveň, že pokud rozpočet do konce roku nebude schválen, „nebudou žádné zdroje na výzkum, na rozvoj regionů, na ochranu hranic“.

  • Zdroj: Český rozhlas