Změny ve Strategickém plánu SZP povedou ke snížení objemu produkce potravin a tím k jejich zdražení!

Rozhovor s předsedou Odborového svazu pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů ČR Bohumírem Dufkem

Kolektivní smlouvy vyššího stupně na rok 2022 v zemědělství

Odborový svaz pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů ČR dne 24. ledna 2022 a podepsal Kolektivní smlouvu vyššího stupně na rok 2022 se Zemědělským svazem ČR a Českomoravským svazem zemědělských podnikatelů. Plné znění KSVS naleznete v příloze.
  • Zveřejněno: 25.05.2020
  • Autor: Miroslav Svoboda

Rada Hospodářské a sociální dohody ČR neboli tripartita se dnes nedokázala dohodnout na podobě odpuštění sociálních odvodů firmám. Podle návrhu ministerstva práce a sociální ch věcí by se tříměsíční prominutí pojistného mělo týkat malých podniků, podle zaměstnavatelů všech ohrožených firem. Odbory jsou naopak proti tomu, aby důchodovému systému vypadly příjmy. Po jednání tripartity to dnes - v přímém přenosu České televize - na tiskové konferenci prohlásil vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu a dopravy Karel Havlíček (za ANO). Zároveň to charakterizoval tak, že v této záležitosti není absolutní shoda mezi členy vlády, ani mezi zaměstnavateli a odbory. Podle něho bude chystaný zákon s odpuštěním odvodů projednávat vláda.

Jde totiž o to, že navrhované odpuštění odvodů, má být podle ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové další podporou podnikatelům z kurzarbeitového programu Antivirus. Stát z něj vyplácí dva druhy příspěvků na náhrady mezd firmám, na které dopadla nařízená omezení kvůli koronaviru.

Podle Karla Havlíčka existuje shoda v tom, že stát by měl dále vyplácet příspěvek kvůli výpadku surovin, pracovníků či při snížení poptávky, což je takzvaný režim B. Zatím se má poskytovat do konce května. Pokračovat by měl do konce srpna. Skončit by měl ale příspěvek režimu A, který je určen na výdělky lidí ze zavřených provozů a na náhradu mzdy pracovníků v karanténě.

V modelu C by se mohly, podle návrhu ministerstva práce a sociálních věcí, odpustit sociální odvody, které činí 24,8 procenta z pracovníkova výdělku. Prominout by se mohly za červen až srpen firmám do 50 zaměstnanců nebo do 25 zaměstnanců. Podmínkou by bylo, že nesmějí propustit víc než desetinu lidí, snížit proti březnu sumu na mzdy o víc než desetinu a čerpat jinou podporu z Antiviru. Musely by také platit daně v ČR či EU.

Karel Havlíček ve svém úvodním projevu k tomu dále řekl, že v diskusi zazněly názory – od "nedělat vůbec nic" přes odpuštění odvodů menším firmám po prominutí pojistného všem zaměstnavatelům, nebo zaměstnavatelům z krizí zasažených odvětví.

Načež prezident Svazu průmyslu a obchodu Jaroslav Hanák zdůraznil, že plošně by to ale nemělo být v žádném případě.

Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula vyjádřil stanovisko, že odbory s odpouštěním sociálních odvodů nesouhlasí. Staví se proti výpadku příjmu z pojistného. "Sociální systém nesmí být dodavatelem likvidity do firem. Najděme jiný kanál. Je potřeba postiženým pomoci, ale nechat vykrvácet systém důchodového pojištění je extrémně nebezpečné," řekl. Podle něho by to měl být naopak tlak na banky, aby firmám "dodaly likviditu".

Otázku vyjasnění si vztahu bank a podnikatelů na této tiskové konferenci nadnesl rovněž i Jaroslav Hanák, který prohlásil, že banky by si měly uvědomit, že podnikatelé jsou jejich zákazníci a podle toho s podnikateli dále jednat.

Podle Karla Havlíčka by dnes návrh zákona s odpuštěním odvodů z dílny ministerstva práce měla projednávat vláda. "Měli bychom dojít k závěru," dodal vicepremiér.

Podle ministerstva práce by po čtvrtletním odpuštění odvodů firmám do 25 zaměstnanců ze systému vypadlo asi devět miliard korun, do 50 zaměstnanců pak asi 13,5 miliardy. Podle rozpočtu resort počítá letos s příjmy z odvodů 540,5 miliardy. Výpadek by tedy činil asi 1,7 procenta, nebo 2,5 procenta.

Kromě této velmi důležité otázce se přirozeně na jednání tripartity hovořilo o dalších podstatných záležitostech, které zajímaly vládní činitele, zaměstnavatele a odbory. Například vicepremiér Karel Havlíček uvedl, že se hovořilo o navyšování investic do dopravní infrastruktury, zejména se hovořilo o výstavbě a rekonstrukcích dálnic. Konkrétně jmenoval dálnice D1 a D11. Zároveň dodal, že je zapotřebí investovat i do silnic 2. a 3. tříd.

To ve svém vystoupení komentoval i Jaroslav Hanák s tím, že když jezdí po dálnici D1, tak vidí, jak proces její rekonstrukce úspěšně pokračuje, a že si myslí, že původní vládní slib zajistit rekonstrukci do r. 2021 může být splněn.

Karel Havlíček také prohlásil, že s epidemiology diskutuje o tom, jakým způsobem by se mohl uspořádat Mezinárodní strojírenský veletrh v Brně, neboť právě veletrhy jsou akce, které pomohou překonat současnou situaci a jsou významné pro náš další ekonomický rozvoj. V tom ho podpořili Jaroslav Hanák i Josef Středula.

Velmi důležitou otázkou, o které dále hovořil vicepremiér Karel Havlíček, je shoda všech tří sociálních partnerů v oblasti Zelené dohody pro Evropu (European Green Deal). To se podle něho týká české ekonomiky, tedy tojo, jak je vytýčena a stanovena do roku 2030. Konstatoval, že nikdo nezpochybňuje cíle, které stanovila Evropská komise v oblasti klimatu a ekologie, akorát je nyní, zejména po koronavirové krizi, která se plně odrazila v naší ekonomice, spíše trvat na tom, aby se uskutečnily původní cíle, které se týkají změn v průmyslu a dalších oblastech našeho hospodářství, a které ČR zveřejnila před časem. Jde totiž o to, jak dále uvedl Karel Havlíček, že je nutné zabezpečit chod českého hospodářství a pracovní síly, zejména v takových oblastech, jako průmysl, doprava a energetika. Takže, podle jeho názoru, ambice Evropské komise snížit emise skleníkových plynů na úroveň 55 % do roku 2030 je pro Českou republiku momentálně neaplikovatelná. Stejný názor mají v podstatě zaměstnavatelé i odbory.

Mimochodem, v projevu předsedy ČMKOS Josef Středuly mne dále zaujala myšlenka, kterou ve svém vystoupení prezentoval, že pomáhat se má těm, kteří jsou krizí postiženi a nikoliv všem. Zejména těm zaměstnavatelům a podnikatelům, kteří odvádějí v České republice daně a neodvádějí je do daňových rájů. Vždyť jak by k tomu přišli daňoví poplatníci, když by ze svých daní financovali ty podnikatelé, kteří svůj zisk odvádějí do daňových rájů a neinvestují ho u nás.

Ještě chci upozornit na skutečnost, že témat, o nichž se během tiskové konference po zasedání tripartity hovořilo, bylo samozřejmě více. Tohoto stavu, že je nutné projednat v rámci tripartity povícero záležitostí se dotkl v úvodu svého vystoupení i Josef Středula. Podle něho je důležité se k těmto námětům vrátit a projednat je na příštích jednáních tripartity. Ostatně, při této příležitosti Josef Středula oznámil, že příští zasedání Rady hospodářské a sociální dohody ČR se uskuteční 29. června, a že na jeho programu bude řada důležitých věcí, o nichž bude nutné na této úrovni, tj. vlády ČR, zaměstnavatelů a odborů, jednat.
  • Zdroj: Česká televize