Do zdravotnictví, konkrétně do nemocnic, následnou a domácí péči, by podle odborů a dalších organizací, které jsou sdruženy v tzv. krizovém štábu proti kolapsu zdravotnictví, by mělo v příštím roce přijít 45 miliard korun místo navrhovaných 19 miliard korun. Krizový štáb to dnes oznámil na mimořádně svolané tiskové konferenci, kterou uspořádal před budovou Ministerstva zdravotnictví ČR na Palackého náměstí v Praze.

Ve svém úvodním projevu předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková uvedla, že zdravotnické odbory a ostatní organizace krizového štábu, když neuspěly ve svých jednáních s ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem o požadovaném navýšení peněz do zdravotnictví, tak se logicky obrátili na premiéra Andreje Babiše a žádali ho o schůzku, kde by se tato otázka projednala. Bohužel, jak se ukázalo, premiér Andrej Babiš si zatím čas, na odboráře a ostatní organizace, nenašel. Proto krizový štáb, jak vyplynulo ze všech přednesených projevů, dnes uspořádal tuto mimořádnou tiskovou konferenci s cílem seznámit naši veřejnost s tím, jak vypadá současná situace ve zdravotnictví. Zároveň členové krizového štábu to chápou i jako vzkaz pro vedení ministerstva zdravotnictví, že tuto situaci ve zdravotnictví je zapotřebí odpovědně řešit. Podle členů krizového štábu chybí finance na platy i rozvoj nemocnic. "Navýšení pro letošní rok ani nemůže pokrýt dluhy z letošního roku. Nemocnice nedostaly peníze na navýšení platů, chybí peníze na další rozvoj a ministerstvo zdravotnictví zatížilo nemocnice dalšími rozhodnutími," uvedla předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR Dagmar Žitníková. Nemocnice podle ní dluží dodavatelům přes miliardu korun, zdražily také energie. "Péče v nemocnicích není bezpečná pro pacienty a práce není bezpečná pro zaměstnance," dodala Dagmar Žitníková.

Součástí krizového štábu je Asociace českých a moravských nemocnic, Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR, Lékařský odborový klub - Svaz českých lékařů, Česká lékařská komora, Národní rada osob se zdravotním postižením ČR, Svaz pacientů ČR, Charita ČR, Diakonie Českobratrské církve evangelické, Asociace domácí péče ČR, Česká asociace sester, sekce domácí péče, Rada seniorů ČR, Gratia futurum 913, Českomoravská konfederace odborových svazů a Asociace samostatných odborů ČR.

V rámci jejich vystoupení zaznělo několik zajímavých údajů a myšlenek, z nichž vám nyní některé sdělíme. Například Ludmila Kučerová z Charity ČR zdůraznila, že tato organizace je největším poskytovatelem domácí péče v České republice, takže se na základ zkušeností jejích zaměstnanců či zaměstnankyň může zodpovědně k této problematice vyjádřit. V této návaznosti uvedla, že právě Charitě ČR chybějí zaměstnanci, kteří by se o lidi, kteří domácí péči potřebují, neboť mají nízké finanční ohodnocení. Právě tato situace vedla vedení Charity ČR k vyhlášení „Petice za záchranu domácí zdravotní péče“, a to s heslem „Doma je doma“. Pro tuto akci se rozhodli po téměř roční stávkové pohotovosti jejich zdravotních sester s cílem, aby se občané mohli vyjádřit k tomu, že si přejí zachovat domácí zdravotní péči.

Petr Fiala z Asociace českých a moravských nemocnic uvedl, že pokud jde o financování zdravotních a lékařských zákroků z peněz zdravotních pojišťoven, tak tyto částky jsou o 1000,- Kč nižší, než tento zákrok ve skutečnosti stojí. Zdůraznil, že by bylo potřebné, aby pro rok 2020 byla na zdravotnictví poskytnuta částka ve výši 9 % HDP, tak jako je tomu ve vyspělých západoevropských zemích.

Předseda Lékařského odborového klubu – Svazu českých lékařů (LOK-SČL) Martin Engel se kriticky vyjádřil na adresu ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha v tom smyslu, že ministr zdravotnictví plánuje přidat na platech zdravotníků jen o 2 %, což nepokryje ani inflaci. Tento postoj ministra Adama Vojtěcha označil předseda LOK-SČL za „skandální“.

Během tiskové konference se postupně vystřídali všichni zástupci organizací, které jsou členy krizového štábu. Na konci této řady vystoupila i poslankyně Alena Gajdůšková (ČSSD), která uvedla, že požádá o svolání mimořádného jednání Výboru pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny PČR, který by se touto situací ve zdravotnictví zabýval.

K argumentům, které postupně přednesli zástupci členských organizací krizového štábu, lze jen dodat, že žádají, aby místo navrhovaných 19 miliard korun, na nichž se v podstatě dohodlo ministerstvo zdravotnictví se zdravotními pojišťovnami, šlo do nemocnic a domácí 45 miliard. Peníze chtějí získat z rezerv zdravotních pojišťoven, neboť podle zdravotnických odborů, mají mít pojišťovny jen zákonem stanovenou rezervu peněz. Takže z oněch 60 miliard korun, což je současná rezerva zdravotních pojišťoven, by měla být financovaná potřebná zdravotní péče. Proto chtějí zdravotní odbory, aby z těchto 60 miliard korun bylo převedeno na zdravotnictví 26 miliard korun, což by v souhrnu tvořilo požadovanou částku ve výši 45 miliard korun.

V úplném závěru tiskové konference znovu promluvila Dagmar Žitníková, která prohlásila, že v případě, že ministerstvo zdravotnictví nevyslyší požadavky členů krizového štábu, tak další kroky zdravotnických odborů a ostatních organizací krizového štábu budou následovat. Je to tedy odvislé od toho, jak se zachová politická reprezentace. „Nemůžeme vyloučit téměř nic,“ dodala Dagmar Žitníková s tím, že s peticí žádající „zajištění kvalitní péče pro pacienty a perspektivu při zaměstnance“ budou objíždět Českou republiku. Budou pořádat petiční akce ve městech, ale i přímo v nemocnicích. První akci plánují na 9. září v Orlové, kde se tamní nemocnice dostala do finančních problémů.