Nejen ke sklizni a cenám jednotlivých komodit se vyjadřoval v rozhovoru viceprezident Agrární komory ČR, Ing. Václav Hlaváček, CSc.

Analytici ze společnosti Finlord předpokládají, že ceny potravin celosvětově porostou. Co je toho podle Vás důvodem?

Domnívám se, že důvodů je několik. Především je třeba zmínit rostoucí úbytek kvalitní orné půdy. Půda je přitom nenahraditelná. Tvorba 1 cm ornice trvá tisíciletí. Stávající ochrana zemědělské půdy je naprosto nedostatečná a nefunkční (nízké odvody za zábor). Není chuť ani odvaha ani vůle politiků se tímto alarmujícím trendem vážně zabývat. Je to pro ně nezajímavé a nepříjemné téma. Jsou unášeni dojmem přebytku potravin, i když celosvětová produkce klesá. S klesající zemědělskou produkcí se neustále zvyšuje počet obyvatel, zvyšují se jejich nároky na stravu a klesají zásoby základních potravin (hmotné rezervy). Dalším důvodem je globální změna klimatu, razantní a časté teplotní a vláhové výkyvy – hydrologické extrémy.

Zatím v ČR šly dolu ceny mléčných výrobků a obilí, co to zapříčinilo?

Evropská komise ve svých strategických záměrech nepočítá s mléčnou produkcí na území nových členských zemí vyjma Polska. Nejdříve přišla se zrušením mléčných kvót a následně sofistikovaně zavedla ruské sankce na vývoz potravin a prostřednictvím nadnárodních obchodních řetězců (vlastněných zeměmi bývalé EU 15) uplatnila přebytky na trzích nových členských zemí (Česká republika, Slovensko, Maďarsko, Bulharsko, Rumunsko). Tím došlo k okamžité ztrátě domácího trhu a ohrožení potravinové bezpečnosti České republiky. Česká republika se stává nezdravě závislá na dovozech základních zemědělských komodit – ovoce, zelenina, vepřové maso, vejce, květiny.

Jste známý svými obavami z rostoucího deficitu vláhy a sucha. Týká se to nejen regionu kde žijete ,jižní Moravy. To bude mít v budoucnosti nesporně vliv na snížení produkce různých komodit, dělá podle Vás pro odstranění této hrozby naše vláda dostatek?

Sucho – záplavy je v poslední době hodně frekventované téma. Hodně se mluví - „kecá“ a nic se konkrétního nedělá. Vznikají různé komise při různých institucích, ministerstvech a různých dalších organizacích. Pořádají se přednášky, kulaté stoly, semináře a přijímají se různá usnesení. Už se v tom nikdo neorientuje. Vláda v červenci minulého roku přijala k této problematice mnohabodové usnesení s různými úkoly pro řadu ministerstev ale do dnešního dne není realizováno žádné konkrétní opatření. Impulsem pro toto vládní usnesení byla 1. etapa Generelu vodního hospodářství krajiny, která se zabývala multikriteriální analýzou celého území České republiky. Nechápu, proč Ministerstvo zemědělství nevyužije výstupy Generelu vodního hospodářství krajiny pro zmírnění – eliminaci dopadů hydrologických extrémů, když na jeho zpracování spolupracují státní výzkumné a vědecké organizace (Český hydrometeorologický ústav, Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v.v.i., Mendelova univerzita v Brně, Vysoké učení technické v Brně – ústav vodního hospodářství krajiny, Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i., Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Ústav zemědělské ekonomiky a informací, CzechGlobe - Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i., Agrární komora ČR) a koordinátorem je Státní pozemkový úřad.

Jak hodnotíte letošní úrodu meruněk, třešní a švestek? Určité množství se urodilo, přesto  v supermarketech  musel mít člověk velké štěstí když narazil na naše  ovoce a ne ze Španělska, Itálie atd. Proč není o tuzemskou produkci v obchodech zájem?

Letošní rok není příznivým rokem, především pro broskvoně, meruňky, třešně, višně a švestky. V průběhu kvetení došlo k opakovaným poklesům teplot hluboko pod bod mrazu (až -6°C), což způsobilo zmrznutí květů. Ovocnáři kvantifikovali ztráty způsobené vlivem mrazu řádově ve výši cca 350 milionů korun.

Druhým důvodem je povinnost nadnárodních obchodních řetězců (zemí bývalé EU 15) odbytovat především jejich produkci. Naše produkce je vytěsněna. Do regálů v obchodních řetězcích se dostává v případě nedostatku produkce v zemích EU 15.

Co soutěž se značkou Regionální potraviny? Váš kraj a regionální komora Jihomoravského kraje před více než 10 lety stála u zrodu této soutěže,co vás k tomu vedlo a jak hodnotíte dnešní její průběh?

Se soutěží „Regionální potravina“ máme letité zkušenosti. Vytyčený cíl této soutěže se nám daří naplňovat, i když musím přiznat, že poslední ročníky této soutěže jsou silně poznamenány rostoucím „papírováním“, neodůvodnitelnou byrokracií, snižováním finančních prostředků a omezováním iniciativy regionu. Není dostatek vůle pro sloučení regionálních soutěží a jejich log. Přece nám vždy šlo o záchranu zpracování regionálních surovin a zachování regionálních výrobků. Ztráta zpracovatelského průmyslu na území Jihomoravského kraje nás přivedla na myšlenku uspořádat potravinářské soutěže: potravinářský výrobce a potravinářský výrobek jihomoravského kraje – ZLATÁ Chuť jižní Moravy a Chuť jižní Moravy. Cílem bylo zachovat a podpořit zpracování regionální produkce. Vytvořil se tým odborníků z Mendelovy univerzity v Brně, VFU Brno, SZPI, SVS, KHS a RAK Jmk, který zpracoval statut regionální soutěže o ocenění ZLATÁ Chuť jižní Moravy a Chuť jižní Moravy (v roce 2006 1. ročník soutěže).

Do budoucna je třeba najít odvahu a projevit dostatek vůle pro sjednocení regionálních soutěží a jejich log, pro snížení nadbytečné byrokracie, navýšení rozpočtu cca na 2 miliony korun na kraj za rok a pro stanovení závaznosti těchto podmínek na dobu 5 let.