Změny ve Strategickém plánu SZP povedou ke snížení objemu produkce potravin a tím k jejich zdražení!

Rozhovor s předsedou Odborového svazu pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů ČR Bohumírem Dufkem

Kolektivní smlouvy vyššího stupně na rok 2022 v zemědělství

Odborový svaz pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů ČR dne 24. ledna 2022 a podepsal Kolektivní smlouvu vyššího stupně na rok 2022 se Zemědělským svazem ČR a Českomoravským svazem zemědělských podnikatelů. Plné znění KSVS naleznete v příloze.
  • Zveřejněno: 06.11.2018
  • Autor: Miroslav Svoboda

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) navrhla, aby obě tyto základní dávky od ledna příštího roku stouply. Ministryně financí Alena Schillerová (nestr. za ANO) s tím však nesouhlasí. Proto, podle zpravodajství České televize, spor obou ministryň o zvýšení životního a existenčního minima bude muset v listopadu vyřešit vláda.

Ministerstvo práce a sociálních věcí argumentuje hlavně tím, že obě dávky zvyšoval stát naposledy v lednu 2012. Ministryně Jana Maláčová dodala, že dvě třetiny lidí, kteří jsou na těchto částkách závislí, nemohou pracovat. Patří tam podle ní senioři, děti, matky samoživitelky a zdravotně postižení.

Jana Maláčová dále prohlásila, že lidé, kteří pracovat nemohou, si od státu podporu za několik let, kdy se částky nezvyšovaly, zaslouží. „Protože za ty částky si mohou dovolit čím dál tím méně,“ konstatovala. Na lidi, kteří pracovat mohou, mají podle ní mířit jiná opatření, na kterých se pracuje. Návrh počítá se zvýšením životního minima o 390 korun na 3800 měsíčně. U existenčního minima předpokládá růst o 250 korun na 2450 korun. Ve středu by o něm měla jednat koaliční rada. 

Ministryně Alena Schillerová je proti zvýšení kvůli možnému nepříznivému dopadu na pracovní trh, který trpí nedostatkem lidí. Růst životního a existenčního minima by totiž zároveň znamenal růst částky, z níž se vypočítávají dávky v hmotné nouzi. To by zvýšilo podporu v nezaměstnanosti, což Česká republika za současného stavu podle Aleny Schillerové nepotřebuje. „Já nejsem v současné době pro to, aby se zvyšovalo životní minimum. Máme 300 tisíc neobsazených míst, naopak potřebujeme motivovat lidi, aby pracovali,“ uvedla k tomu. Podle ní existuje řada jiných sociálních dávek, jak pomoci.

Zpravodajství České televize oslovilo další politické strany s tím, aby sdělil svůj názor na tuto otázku:

Velmi podobný názor jako hnutí ANO mají i pravicové strany. Například místopředseda poslaneckého klubu ODS Jan Skopeček uvedl, že v době ekonomického růstu a nízké nezaměstnanosti není normální, aby nám nějak dramaticky rostly sociální výdaje. Zvýšení životního minima by toto přineslo.

Naopak ČSSD podporují KSČM a Piráti. Podle místopředsedkyně Pirátů Oldy Richterové je na existenčním nebo životním minimu závislá řada lidí, kteří si nemohou zvyšovat příjem prací, proto je zapotřebí tuto částku zvyšovat. Obdobný názor má i místopředsedkyně poslaneckého klubu KSČM Hana Aulická Jírovcová, která říká, že KSČM dlouhodobě prosazuje názor, že valorizace sociálních dávek je prostě nutná. Zároveň zdůrazňuje, že je zapotřebí pomáhat potřebným lidem.

Případné zvýšení životního a existenčního minima by přilepšilo zhruba 85 tisícům lidí a přišlo by rozpočet skoro na půl miliardy. Od životního minima se odvíjí výplata řady sociálních dávek, například přídavky na děti či porodné.

Růst obou minim je čistě v pravomoci vlády. Ta by měla o výši obou dávek rozhodnout během listopadu.