Členství v OSPZV-ASO ČR

  • Sdružujeme 35 000 členů.
  • Členství v odborovém svazu není podmíněno prací v zemědělství či zpracovatelském průmyslu.
  • Našimi členy jsou zaměstnanci z různých pracovních odvětví.
  • Naším cílem je obhajoba lidí, pro něž je práce hlavním zdrojem obživy.

Programové zaměření OSPZV-ASO ČR

  • Upevnění postavení českých zemědělců a zajištění jejich ekonomické stability v rámci zemědělského trhu Evropské unie.
  • Nepřipustit oklešťování zákoníku práce, které připravuje současná vláda a zamezit přijetí zákona o stávce a výluce.
  • Zvýšení minimální mzdy.
  • Zveřejněno: 13.05.2019

Zemědělský ekonom Martin Hlaváček je jedním z kandidátů ve volbách do Evropského parlamentu, které proběhnou 24. a 25. května 2019. V minulosti se podílel na vyjednávání Společné zemědělské politiky EU, zajištění evropské ochrany řady tradičních českých potravinářských a zemědělských produktů, pracoval jako diplomat Ministerstva zahraničních věcí České republiky na Stálém zastoupení České republiky v Bruselu a Velvyslanectví České republiky v Athénách. Později také působil jako náměstek ministra zemědělství pro zemědělskou a rybářskou politiku Evropské unie.

V RÁMCI NADCHÁZEJÍCÍCH VOLEB DO EVROPSKÉHO PARLAMENTU JSTE KANDIDÁTEM ČÍSLO TŘI ZA HNUTÍ ANO. PROČ JSTE SE ROZHODL KANDIDOVAT DO EP, A JAKÉ BUDOU VAŠE HLAVNÍ PRIORITY?

Do Evropského parlamentu jsem se rozhodl kandidovat v první řadě s cílem hájit a aktivně prosazovat zájmy České republiky, a to zejména v oblasti zemědělství, potravinářství, a rozvoje venkova. Česká republika v současné době nemá žádného zástupce ve Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova, což považuji za zásadní nevýhodu a oslabení vlivu České republiky ve vyjednávání. Hlas České republiky musí být slyšet, musíme být schopni bojovat za zájmy českého zemědělského sektoru.

POVAŽUJETE ROLI EVROPSKÉHO PARLAMENTU ZA ZÁSADNÍ? JAK CHCETE V RÁMCI EVROPSKÉHO PARLAMENTU PŘISPĚT K PROSAZOVÁNÍ ČESKÝCH PRIORIT?

Povědomí o roli a fungování Evropského parlamentu je v České republice zatím stále poněkud okrajové, což je dle mého názoru škoda. Stejně tak je okrajové i povědomí o konkrétních činnostech jednotlivých europoslanců a jejich reálném přínosu pro Českou republiku. Evropský parlament je ale jednou z hlavních evropských institucí, která se podílí na rozhodování s dopadem na náš každodenní život. Při prosazování českých priorit považuji za zásadní spolupráci s vládou a jednotlivými ministry, protože nebudeme-li táhnout za jeden provaz na národní úrovni, nebude možné naše zájmy obhájit na úrovni evropské.

POKUD BYSTE BYL DO EVROPSKÉHO PARLAMENTU ZVOLEN, V JAKÝCH DALŠÍCH VÝBORECH – KROMĚ PRAVDĚPODOBNĚ VÝBORU ZEMĚDĚLSKÉHO – BUDETE USILOVAT O ČLENSTVÍ?

Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova je samozřejmě jedním z výborů, o který budu v rámci povolebního boje o křesla ve výborech Evropského Parlamentu prioritně usilovat. Vzhledem k mým předchozím profesním a pracovním zkušenostem jsou mi dále blízká ekonomická témata, tedy otázky rozpočtu, vnitřního trhu a financí. Zajímavá by mohla být i oblast energetiky a obnovitelných zdrojů.

VÝBORY EVROPSKÉHO PARLAMENTU PRO ZEMĚDĚLSTVÍ A ROZVOJ VENKOVA A PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A BEZPEČNOST POTRAVIN V UPLYNULÝCH TÝDNECH PŘIJALY SVÁ STANOVISKA KE SPOLEČNÉ ZEMĚDĚLSKÉ POLITICE. JAK TATO STANOVISKA HODNOTÍTE, KDE JSOU JEJICH VÝHODY A RIZIKA V KONTEXTU ČESKÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ?

Oba Vámi zmíněné Výbory skutečně v uplynulých týdnech schválily své pozice ke Společné zemědělské politice po roce 2020. Návrhy jsem velmi pečlivě studoval, ani jeden z nich není bohužel pro Českou republiku návrhem ideálním. Stanovisko Výboru pro životní prostředí, který svou pozici schválil v polovině února letošního roku dokonce považuji pro Českou republiku za nepřijatelné, a to v řadě otázek týkajících se mimo jiné otázky povinného zastropování, snížení alokace pro vázané podpory, či zpřísnění podmínek pro výplatu podpor na živočišnou výrobu. Pozice Výboru pro zemědělství, která byla schválena počátkem dubna 2019, je o něco mírnější. U obou návrhů vidím řadu konkrétních  rizik  – především zásadní negativní dopad na  živočišnou výrobu a  citlivé komodity. Tedy přesně opak toho, co pro stabilizaci a dlouhodobý rozvoj sektoru potřebujeme.

JAKÝ JE OSUD TĚCHTO DVOU STANOVISEK? JEDNÁ SE UŽ O KONEČNOU POZICI EVROPSKÉHO PARLAMENTU?

Zatím se jedná pouze o stanoviska dvou výborů, které mají k problematice Společné zemědělské politiky společné kompetence. Konečná pozice Evropského Parlamentu bude přijata na plénu, které ale bude řešit pozici k Společné zemědělské politice až po květnových volbách, reálně tedy nejdříve na podzim 2019. Do té doby budou mít noví členové Výborů čas se rozhodnout, zda si zprávy schválené v únoru a dubnu 2019 budou chtít ponechat, nebo zda začnou pracovat na zprávách nových. To nám rovněž poskytuje časový prostor pro potřebné úpravy. 

UVÁDÍTĚ, ŽE SE V RÁMCI VAŠEHO PŮSOBENÍ V EVROPSKÉM PARLAMENTU BUDETE ZAMĚŘOVAT I NA OBHAJOBU ZÁJMŮ V OBLASTI POTRAVINÁŘSTVÍ. CO SI POD TÍM KONKRÉTNĚ MOHOU NAŠI ČTENÁŘI PŘEDSTAVIT?

Například dvojí kvalita potravin byla klíčovým tématem pro řadu členských států, společně s Českou republikou i pro Slovensko, Rumunsko či Maďarsko, pro některé jiné státy to ale bylo téma absolutně podceňované, troufl bych si říci v některých případech i úmyslně opomíjené a blokované v diskusi. Díky úsilí České republiky se podařilo prosadit, aby dvojí kvalita potravin patřila na seznam nekalých obchodních praktik, teď je potřeba tento krok dotáhnout tak, aby dvojí kvalita zmizela z českých pultů.

JE VŮBEC V SILÁCH EVROPSKÉHO PARLAMENTU PODOBNOU SITUACI ZMĚNIT ČI ZMÍRNIT?

Nebude to snadné, ale jsem přesvědčen, že když na tom budou naši zástupci usilovně a systematicky pracovat, a pokud potáhnou s vládou za jeden provaz, pak je šance prosadit konkrétní výsledky.

V POSLEDNÍCH LETECH SÍLÍ TLAK NA POSÍLENÍ OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ A KLIMATU, ČASTÝM CÍLEM KRITIKY ŘADY ZÁSTUPCŮ ENVIRONMENTÁLNÍCH NEVLÁDNÍCH ORGANIZACÍ JE PRÁVĚ ZEMĚDĚLSKÝ A POTRAVINÁŘSKÝ SEKTOR. JAK SE K TÉTO PROBLEMATICE STAVÍTE?

Problematiku ochrany životního prostředí a klimatu vnímám velmi citlivě a pozorně; zachování biodiverzity, krajinného rázu a zdravého přírodního prostředí je klíčové pro udržení kvality našich životů i životů dalších generací. Domnívám se, že veškerá opatření, která budeme do budoucna přijímat, musí být postavena na objektivních a odborných poznatcích a zkušenostech, nikoli na zjednodušování či zavádějícím výkladu faktů. Osobně fandím rozvoji precizního zemědělství, které z hlediska posílení ochrany životního prostředí a klimatu v zemědělském sektoru může sehrát zcela zásadní roli, aniž by byl jakýmkoli způsobem ohrožen základní a primární aspekt zemědělství, tedy jeho ekonomická udržitelnost s ohledem na zachování a růst příjmů zemědělců.  Rovněž je třeba dbát na uplatňování stejných environmentálních požadavků produkci ve třetích zemích, aby nedocházelo k nekalé soutěži.

EVROPSKÁ KOMISE NAVRHUJE KRÁCENÍ ROZPOČTU PRO SPOLEČNOU ZEMĚDĚLSKOU POLITIKU, ČASTÝM ARGUMENTEM JE NEJEN NUTNOST FINANCOVAT NOVÉ PRIORITY, ALE I VYSTOUPENÍ VELKÉ BRITÁNIE Z EVROPSKÉ UNIE. JAK SE K NÁVRHU KOMISE NA SNÍŽENÍ OBJEMU PROSTŘEDKŮ PRO SZP STAVÍTE VY?

S návrhem na zásadní krácení rozpočtu pro Společnou zemědělskou politiku nesouhlasím, a budu se proti tomuto návrhu nadále jasně vymezovat. Na Společné zemědělské politice stojí mimo jiné evropská potravinová bezpečnost, vysoké standardy bezpečnosti a kvality potravin, ochrany životního prostředí, welfare zvířat a konkurenceschopnost. Nelze soustavně navyšovat legislativní požadavky na producenty a zpracovatele, uvalovat další a další byrokracii, a přitom zásadně krátit finanční prostředky.

  • Zdroj: AGROBASE