Změny ve Strategickém plánu SZP povedou ke snížení objemu produkce potravin a tím k jejich zdražení!
Rozhovor s předsedou Odborového svazu pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů ČR Bohumírem Dufkem
Volný obchod s USA aneb Transatlantické obchodní a investiční partnerství
Cecilia Malmströmová, evropská komisařka odpovědná za obchod, před nedávnem upozorňovala na důležitost smlouvy označované jako TTIP (Transatlantické obchodní a investiční partnerství) a jejím uzavřením během následujících dvou let. EU se touto smlouvou snaží s USA vytvořit příležitost volného obchodu odbouráním mnohých překážek, ať se jedná například o cla nebo jiné technické překážky, jako jsou rozdílné požadavky při posuzování kvalit potravin či testování bezpečnosti automobilů. Výsledná dohoda má zlevnit dovoz z EU do Spojených států a naopak. Malmströmová předpokládá, že výsledné globální standardy pak přijme i zbytek světa.
Následující dva roky jsou pak klíčové pro dosažení dohody, neboť v roce 2016 z funkce amerického prezidenta odejde Barack Obama jako jedna z hlavních osob prosazující tuto dohodu. Navíc v americkém Kongresu v současnosti mají většinu republikáni a zdá se tedy, že volnému obchodu nic nebrání.
Malmströmová přesto důrazně upozornila, že EU požaduje kvalitní dohodu a proto nehodlá ani přes možné časové omezení zmenšovat rozsah budoucí dohody. Navíc připomněla důležitost smlouvy jako upevnění vazeb mezi Evropou a USA, které jsou "přirozeným spojencem" evropských zemí.
Přestože se předpokládá, že po uzavření dohody by mělo evropské HDP každoročně růst minimálně o půl procenta, má v Evropě smlouva i mnoho odpůrců. Petici proti TTIP již podepsalo přes milión lidí a v Německu se současná forma dohody nelíbí ani části sociálních demokratů. Část obav se týká toho, že by se do EU měly začít dovážet nekvalitní potraviny a největší nevoli pak vyvolává postup řešení sporů s investory známý jako ISDS. Tato metoda by pak dovolovala firmám investujících v členských zemích obrátit se na soud či rozhodčí tribunál v případech, kdy stát zastaví jejich investice a poškozené firmy přijdou o majetek, tak jako je tomu v současnosti v USA. Dle odpůrců by takovýto postup mohl vyvíjet tlak na jednotlivé státy a jejich zákonodárství.
Na komisařce Malmströmové teď je, aby na tyto obavy reagovala a přesvědčila politiky o tom, že ekonomický růst Evropy a z něho vyplývající udržení současného sociálního modelu musí přijít právě především zpoza hranic EU.
Následující dva roky jsou pak klíčové pro dosažení dohody, neboť v roce 2016 z funkce amerického prezidenta odejde Barack Obama jako jedna z hlavních osob prosazující tuto dohodu. Navíc v americkém Kongresu v současnosti mají většinu republikáni a zdá se tedy, že volnému obchodu nic nebrání.
Malmströmová přesto důrazně upozornila, že EU požaduje kvalitní dohodu a proto nehodlá ani přes možné časové omezení zmenšovat rozsah budoucí dohody. Navíc připomněla důležitost smlouvy jako upevnění vazeb mezi Evropou a USA, které jsou "přirozeným spojencem" evropských zemí.
Přestože se předpokládá, že po uzavření dohody by mělo evropské HDP každoročně růst minimálně o půl procenta, má v Evropě smlouva i mnoho odpůrců. Petici proti TTIP již podepsalo přes milión lidí a v Německu se současná forma dohody nelíbí ani části sociálních demokratů. Část obav se týká toho, že by se do EU měly začít dovážet nekvalitní potraviny a největší nevoli pak vyvolává postup řešení sporů s investory známý jako ISDS. Tato metoda by pak dovolovala firmám investujících v členských zemích obrátit se na soud či rozhodčí tribunál v případech, kdy stát zastaví jejich investice a poškozené firmy přijdou o majetek, tak jako je tomu v současnosti v USA. Dle odpůrců by takovýto postup mohl vyvíjet tlak na jednotlivé státy a jejich zákonodárství.
Na komisařce Malmströmové teď je, aby na tyto obavy reagovala a přesvědčila politiky o tom, že ekonomický růst Evropy a z něho vyplývající udržení současného sociálního modelu musí přijít právě především zpoza hranic EU.