Změny ve Strategickém plánu SZP povedou ke snížení objemu produkce potravin a tím k jejich zdražení!
Rozhovor s předsedou Odborového svazu pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů ČR Bohumírem Dufkem
Největší tuzemský výrobce biopotravin společnost PRO-BIO si našla místo u tisíců strávníků, co chtějí žít zdravě. Její zakladatel a majitel ing. Martin Hutař podporuje a rozvíjí ekologické zemědělství a svou činností spolu s rodinou a spolupracovníky přispívá k zachování zdravé planety. Na webowých stránkách této společnosti ze Starého města na Šumpersku naleznete mimo jiné i zaslouženou chválu pšenice špaldy, která je vůbec jednou z nejstarších kulturních plodin. Byla pěstována v Evropě již před 8 000 lety. Jedná se o neprošlechtěnou prastarou předchůdkyni klasické pšenice . Než proto dáme slovo samotnému zakladateli společnosti, s letošní pětadvacítkou činnosti na českém trhu, ing.Martinu Hutaři, převezmeme slova k úvodnímu sdělení o jedné z plodin,co jsou nesporně zdravé a neměly by v našem jídelníčku chybět:
Již Svatá Hildegarda z Bingenu (známá středověká léčitelka) doporučovala pšenici špaldu jako „léčivé“ obilí. Podle ní je špalda nejlepší obilninou k vaření i pečení, buduje člověku dobré svaly a dává dobrou krev, uvolněnou mysl a radostnost. Tvrdila též: „Kdyby už člověk nemohl nic jíst a nic mu nepomáhalo, špalda jej postaví na nohy.“ Obsahuje velké množství bílkovin, minerálních látek (fosfor, železo, hořčík, zinek), vitamínů skupiny B a je velmi dobře stravitelná.
Jaké byly počátky firmy? Datují se 25 let zpátky, kdy jste začínal sám a hledal stejné nadšence.
Začátky podnikání tady u nás v horách pod Kralickým Sněžníkem nebyly nijak jednoduché. Proto jsme hledali inspiraci ve zkušenostech lidí žijících zde mnoho generací před námi. Hledali jsme v historické literatuře a starých pramenech a zjistili postupně, že se v místní krajině výborně dařilo pohance, špaldě a dalším odolným plodinám a lidé byli schopní se jejich pěstováním uživit. Proč to tedy dělat jinak? Na tuto tradici jsme navázali a obnovili po mnoha letech pěstování zapomenutých plodin. Dařilo se nám to, ale nebyl zde nikdo, kdo by je uměl zpracovat. Bylo to tedy na nás, zrekonstruovali jsme starou sýpku na bio mlýn a začali mlít naše první bio mouky.
Postupně jsme si začali uvědomovat, že nezbytnou částí obchodu je péče o propagaci, vývoj novinek a osvěta našich zákazníků. Začali jsme spolupracovat s Výzkumným ústavem rostlinné výroby v Praze Ruzyni a hledali možnosti, jak zákazníkům tyto pro ně neznáme suroviny přiblížit. V roce 1998 se tak zrodil náš špaldový program. Jako první jsme představili na trhu špaldové kafe, špaldové těstoviny a naše špaldota (rizoto ze špaldových krup). Měly velký úspěch, byly oceněny cenou Zlatý klas s kytičkou na Zemi Živitelce a dodnes patří k našim nejžádanějším produktům. Ještě nedávno jsme tyto plodiny nazývali zapomenuté, alternativní či minoritní, ale díky jejich jedinečným nutričním vlastnostem a přínosu pro lidské zdraví je můžeme nazvat výstižným názvem superfood. Obsahem živin se vyrovnají mnohým exotickým surovinám dovezeným z druhého konce světa.
Jak velký podíl surovin jste schopni si sami vypěstovat?
V roce 2008 se nám podařilo najít na jižní Moravě ve Velkých Hostěrádkách farmu o celkové rozloze 370 ha, kde jsme se pustili do vlastního ekologického hospodaření. Měli jsme sice původně představu rovných úrodných polí, ale okolí Velkých Hostěrádek spadá do oblasti Ždánické Lesa s velmi svažitými pozemky s tendencí k erozi. Vzali jsme to jako velkou výzvu a v režimu ekologického zemědělství zde hledáme možnosti, jak erozi přirozeně zabránit, jak hospodařit s nedostatkem vláhy a ukazujeme, že i v takovýchto podmínkách se dá úspěšně hospodařit. Nedávno nás zde navštívili ekologičtí zemědělci z Moldávie, a když viděli, kde jsme schopní hospodařit my, utvrdili se v tom, že u nich s neporovnatelně lepšími podmínkami to musí jít také.
Na farmě pěstujeme široké spektrum plodin – pšenici, špaldu, červenou pšenici, jednozrnku, dvouzrnku, žito, oves nahý, hrách, pohanku, vikev, pelušku a další. Tyto plodiny nám tvoří asi 15-20% celkové spotřeby zpracovaných surovin. Zbytek nakupujme od menších českých ekologických farmářů a v případě nedostatku, či pokud daná surovina u nás vypěstovat nelze, oslovujeme ekologické farmy ze zahraničí.
Přes 15 let se zabýváme také prodejem bio osiv pro další ekologické farmáře. Patříme k největší dodavatelům na českém trhu.
Jak se postupně vyvíjela skladba základních surovin, tedy komodit a co předcházelo vývoji potřebných technologií?
Když jsme na počátku našeho podnikání začali nabízet zákazníkům naši pohanku, byla situace zcela odlišná než dnes. Pohanka byla žádána především coby nová zajímavá plodina, pro svůj obsah rutinu a široké využití. Během 25 let se ale podmínky změnily. Přibylo alergiků na lepek i celiaků. Kteří lepek z různých důvodů odmítají. Zpřísnily se podmínky produkce pohanky a my byli nuceni na dané změny reagovat. Obsah lepku v pohance je přísně sledován, a aby mohly produkty z ní být nabízeny coby bezlepkové, je nutné splnit limit obsahu lepku do maximální hodnoty 20 mg na 1 kg. Pro zajímavost to znamená, že když se do 1 kg pohanky, kde je asi 33 tis zrníček, zatoulá jen 5 zrníček obiloviny s lepkem, je již celá tato šarže kontaminována, což je pro nás obrovské riziko. Na základě tohoto zpřísnění jsme se během několika let spustili náš bezlepkový program. Postupně jsme oddělili prostory pro balení a uskladnění bezlepkových výrobků a v roce 2014 jsme zahájili provoz našeho bezlepkového mlýna. Loni jsme mlýn vybavili optickým třídičem, který je schopen s 99.9% spolehlivostí vyhledat a oddělit veškeré příměsi, které by mohly kontaminovat finální výrobek. V našem novém mlýně nyní meleme už celou řadu bio mouk z bezlepkových surovin, například: pohankovou, rýžovou, hrachovou, čočkovou, cizrnovou nebo třeba čirokovou. Celková nabídka bezlepkových výrobků nyní čítá přes 400 položek a my ji stále rozšiřujeme o další. Náš bezlepkový mlýn, který v sobě kombinuje kvalitu BIO a bezlepku je v Evropě zcela unikátní. Celková investice do projektu si vyžádala přes 20 mil. Kč.
Když jsme v 90. letech začínali s výrobou, nedostali jsme tenkrát od banky úvěr. Byli jsme proto nuceni využít starší stroje a vybavení. Podařilo se nám v Rakousku sehnat původní loupací stroj na špaldu, který zrno loupe velmi šetrně bez poškození cenného obilného klíčku. Naše bio špalda svou kvalitou a chutí proto patří k té nejlepší na českém trhu.
A co směsi na rychlou a snadnou přípravu zdravých pokrmů?
Nezbytnou součástí naší práce je i osvěta zákazníků, předávání informací k méně známým plodinám a vývoj takových produktů, které osloví i úplné začátečníky se zdravým stravováním. Pro ně jsme připravili naše směsi z řady BIOLINIE, které zvládne připravit snadno a rychle každý. Jedná se o suroviny již nakombinované v daném poměru a množství, které se jen zalijí vodou, případně doplní o olej či jinou základní surovinu a během 20-30 min jsou hotové. Chceme tak i lidem, kteří nemají zatím s našimi výrobky zkušenosti a nemají dostatek prostoru sami vařit, nabídnou snadnou a rychlou variantu zdravého pokrmu. Mezi nejoblíbenější směsi patři určitě ječné lívanečky, pohankové palačinky, dále již zmiňovaná špaldota, italské rizoto, pohankový perník či polévky. Loni jsme nově vyvinuli směsi na domácí pečení chleba, kam stačí jen přidat droždí a vodu a následně chléb upéci v domácí pekárně či klasické troubě.
Ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby v Praze Ruzyni jste uznávaným praktikem a spolupracovníkem, od kdy se datuje Vaše spolupráce s tímto výzkumným pracovištěm?
Jak jsem již zmiňoval, spolupráci jsme započali už v počátcích našeho podnikání, v roce 1997 a trvá dodnes. Uvědomuji si, jak je tato činnost v oblasti výzkumu a vzájemné setkávání s odborníky pro nás moc důležitá. Již čtvrtým rokem spolupracujeme na projektu Healthy Minor Cereals, jehož cílem je podpořit pěstování méně známých plodin a navrátit je do lidské výživy. Projektu se účastní 16 partnerů z řad výzkumných organizací, univerzit, malých a středních podniků z 10 zemí EU. Velká část projektu je věnována přímo demonstraci, jak prakticky plodiny využít, jaký je jejich přínos a využití jednak systému zemědělství a jednak v lidské výživě.
Neodpustíme si na závěr pozvat naše čtenáře na Vaše, tak už nejen v ČR, proslavené BIOSLAVNOSTI.Co byste řekl na to, že Vás požádáme o osobní pozvánku?
BIOSLAVNOSTI jsou již tradiční festival, který PROBIO pravidelně pořádá vždy druhou červencovou sobotu v areálu firmy. Letos se koná již 12. ročník a věnujeme ho oslavám našeho 25. výročí založení firmy (15. července 2017, Starého Město pod Sněžníkem). Na návštěvníky čeká trh, který nabídne široký sortiment biopotravin, ochutnávky, bohaté občerstvení biopokrmů, exkurze a zajímavé rozhovory. Představíme zde výrobky v našich nových obalech, naše novinky a otevřeme k prohlídce naše mlýny. Důležitou součástí BIOSLAVNOSTÍ je i hudební část. Letos nám zahrají rockoví klasici, kteří mě provázeli celý život Vladimír Mišík a ETC. Všechny vás srdečně zvu a těším se na příjemný společný den, váš Martin Hutař, www.probio.cz.