Členství v OSPZV-ASO ČR

  • Sdružujeme 35 000 členů.
  • Členství v odborovém svazu není podmíněno prací v zemědělství či zpracovatelském průmyslu.
  • Našimi členy jsou zaměstnanci z různých pracovních odvětví.
  • Naším cílem je obhajoba lidí, pro něž je práce hlavním zdrojem obživy.

Programové zaměření OSPZV-ASO ČR

  • Upevnění postavení českých zemědělců a zajištění jejich ekonomické stability v rámci zemědělského trhu Evropské unie.
  • Nepřipustit oklešťování zákoníku práce, které připravuje současná vláda a zamezit přijetí zákona o stávce a výluce.
  • Zvýšení minimální mzdy.
  • Zveřejněno: 27.05.2020
  • Autor: Miroslav Svoboda

Dnes, ve středu 27. května, je plánované hlasování ve třetím čtení Poslanecké sněmovny PČR k novele zákona č. 110/1997 Sb. o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů. Právě z tohoto důvodu prezident Agrární komory (AK) ČR napsal dopis poslancům a poslankyním, v němž je vyzývá, aby dnes odsouhlasili předloženou novelu zákona o potravinách.

Ve svém dopise prezident AK ČR Zdeněk Jandejsek píše, že je velice obtížné poslouchat diskuse odpůrců zvyšování soběstačnosti, které jsou nejen neprofesionální, ale hlavně povrchní a tlačí na další likvidaci českého zemědělství a potravinářství. Podle něho odborníci, kteří jsou zasvěceni do problematiky zemědělství a potravinářství, prostě žasnou, nad jejich nesprávnými argumenty.

Zároveň v dopise uvádí několik důvodů, proč by poslanci a poslankyně měli podpořit tuto novelu zákona o potravinách. Především je to, podle něho, z důvodu zvyšování soběstačnosti České republiky v základních potravinách. Jde o šest zásadních argumentů ve prospěch novely zákona:

  1. Všude se mluví o uhlíkové stopě a ochraně životního prostředí, ale téměř nikdo nevnímá statisíce kamionů k nám přivážející potraviny, které si můžeme vyrobit doma sami, přitom naše podmínky k výrobě základních potravin jsou velmi dobré.
  2. Mluví se o čerstvosti, kvalitě, ale dovážené zboží, například zelenina, ovoce, musí být sklizeny nezralé a dozrávání v kamionech v kamionech a skladech nikdy nedodá chuť na úrovni čerstvé zeleniny a ovoce. Přičemž dodává, že to snad mají všichni poslanci sami i vyzkoušené.
  3. Trvale se diskutuje o vysoké spotřebě pesticidů a průmyslových hnojiv, ale málo lidí ví, že Česká republika, používá jen jednu čtvrtinu ochranných chemických prostředků a jednu třetinu průmyslových hnojiv, než v zemích, ze kterých importujeme potraviny.
  4. Co zemědělská půda? Ta trpí nedostatkem organické hmoty, plodiny vyžadující statková hnojiva mají problém s jejím dostatkem. Bez statkových hnojiv se ztrácí život v půdě (červy, larvy, bourci, hmyz…), tím je nedostatek potravy pro ptactvo a má to vliv na další potravinový řetězec.
  5. Půda s nízkým obsahem organických látek není schopna zadržovat vodu, které máme už v současné době nedostatek, a tento stav se bude prohlubovat. Pokud je optimální stav vody v půdě, je jí tam více než ve všech řekách, jezerech a přehradách, jak to uvádí studie z Dánska.
  6. Bez živočišné výroby, která bude bez schválení zákona u nás klesat, nebudou třeba plodiny, jako jsou jetel, vojtěška, luskoviny a další, které poutají vzdušný dusík, a umožňují snižování aplikace průmyslových hnojiv a zajišťují krmivo pro hospodářská zvířata našich zemědělců.

Ve svém dopise poslancům a poslankyním prezident AK ČR Zdeněk Jandejsek dále konstatuje, že by mohl uvést řadu dalších důvodů, proč schválit navrženou novelu zákona o potravinách. Ale myslí si, že těchto šest důvodů zásadního charakteru by mělo poslance a poslankyně přesvědčit k tomu, aby již sami dobře věděli, proč se má živočišná a rostlinná výroba produkovat především doma, a tím nevytvářet prostor pro snižování úrodnosti půd u nás a k ovládnutí našeho trhu s potravinami zeměmi, které samo dobře vědí, že soběstačnost je základem stability, prosperity a bezpečnosti státu.

V závěru svého dopisu Zdeněk Jandejsek uvádí, že o budoucnosti každého občana České republiky budou rozhodovat právě oni – poslanci a poslankyně, kteří budou dnes o tom rozhodovat při svém hlasování. Připomíná jim současně i situaci, která vznikla na počátku pandemie koronaviru COVID-19, kdy naše země byla zcela závislá na dovozech. Ve své poslední větě dopisu je upozorňuje, že pokud se Česká republika, tomuto stavu, to je závislosti na dovozech, může vyhnout, tak to plně závisí na jejich rozhodnutí!

K tomu můžeme jenom dodat, že cílem této novely zákona o potravinách je totiž zabezpečit, aby české zemědělství a potravinářství si i nadále udrželo – v ostrém konkurenčním boji na trhu Evropské unie -svoji pozici. Tedy, aby naši spotřebitelé - na pultech obchodů ve svých obcích a městech - našli dostatek českých potravin, které jsou, oproti těm zahraničním, v mnoha případech kvalitnější, zdravější a pro naše spotřebitele mnohdy i chutnější. Proto Agrární komora ČR navrhuje, aby 55 % potravin na pultech obchodů u nás, což se převážně týká supermarketů a hypermarketů, které jsou ve vlastnictví zahraničních obchodních řetězců, bylo od českých producentů a tuzemských výrobců potravin. Ještě bych k tomu doplnil informaci, že Agrární komora ČR je u nás největším nevládním sdružením českých a moravských zemědělců a potravinářů, kteří svojí živočišnou a rostlinnou výrobou, zajišťují až 80 % zemědělské výroby v České republice.

Jak říkají naši zemědělci a potravináři, je logické, že proti stanovisku Agrární komory ČR o potřebě zabezpečit až 55 % českých potravin na pultech obchodů u nás, se staví zahraniční obchodní řetězce, které svými supermarkety a hypermarkety, po společenské a ekonomické transformaci po roce 1990, postupně ovládli trh potravin u nás, a snaží se na pultech jejich prodejen prodat především potravinářské zboží, které bylo vyrobeno v zemích jejich původu. Proto přirozeně nestojí o to, aby se na pultech supermarketů a hypermarketů objevovalo více potravin české provenience, neboť v jednotném evropském trhu, to je na poli produkce a prodeje potravin, panuje ostrá konkurence.

Ještě je potřeba poznamenat, že právě Svaz obchodu a turistického ruchu ČR je reprezentantem zájmů těchto zahraničních obchodních řetězců, a proto z úst předsedy svazu Tomáše Prouzy zaznívají argumenty proti novele tohoto zákona. To je opravdu logické, vždyť hájí zájmy těchto zahraničních řetězců a nikoliv českých a moravských spotřebitelů, jak se snaží prezentovat své argumenty.

Mimochodem, když, jako dlouholetý zemědělský redaktor, hovořím s řadou našich zemědělských podnikatelů z oblasti zemědělské a potravinářské výroby, tak vám na argument Tomáše Prouzy, že by touto novelou došlo ke zdražení potravin u nás, odpovědí, že právě tuzemská produkce a výroba potravin je tou vysoce účinnou konkurencí, která zabraňuje tomu, aby zahraniční zboží neovládlo náš trh natolik, že by pro české potraviny nebyl na pultech jejich obchodů téměř žádný prostor. Zároveň poukazují na to, aby si lidé uvědomili, jak to chodí v jiných rezortech. Když je někdo absolutním dodavatelem určitého zboží na trhu, tak si přirozeně jeho ceny určuje sám. Proto by naši občané neměli podléhat laciným argumentům, které jim některá média u nás nabízejí. Ještě dodám, že podle našich zemědělců a potravinářů se potraviny české a moravské provenience velmi těžko, skoro vůbec, neuplatňují na trzích našich sousedních zemí, jako je například Německo či Rakousko. Zahraniční řetězce si totiž svůj vlastní trh dobře hlídají. Navíc občané těchto zemí jsou vychováni k tomu, aby při nakupovaní potravin dali přednost jejich, to je německému či rakouskému zboží.

  • Zdroj: Agrární komora ČR