Změny ve Strategickém plánu SZP povedou ke snížení objemu produkce potravin a tím k jejich zdražení!

Rozhovor s předsedou Odborového svazu pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů ČR Bohumírem Dufkem

Kolektivní smlouvy vyššího stupně na rok 2022 v zemědělství

Odborový svaz pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů ČR dne 24. ledna 2022 a podepsal Kolektivní smlouvu vyššího stupně na rok 2022 se Zemědělským svazem ČR a Českomoravským svazem zemědělských podnikatelů. Plné znění KSVS naleznete v příloze.
  • Zveřejněno: 01.11.2018
  • Autor: Miroslav Svoboda s využitím zpravodajství České televize

Zákon o sociálním bydlení byl jedním z velkých témat loňských sněmovních voleb. Hnutí ANO ho slibovalo, ale nakonec zřejmě vůbec nebude. Nic na tom nezměnila ani výzva odborů a některých neziskových organizací premiéru Andreji Babišovi (ANO). K jeho zářijovému odmítnutí zákona se připojila i ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO). V pořadu 90´ ČT24 včera řekla, že zákon není potřeba s tím, že věří, že obce budou sociální bydlení vytvářet dobrovolně, když jim dá vláda k dispozici peníze.

Podle ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové je možné vytvářet sociální byty i bez zákona, který by to obcím nařizoval. „My jsme se přiklonili na stranu obcí a říkáme, že není nutno dávat zákonně obcím povinnosti,“ řekla. Dodala, že povinnost vytvářet sociální byty vlastně vyplývá i ze zákona o obcích, který jim nařizuje starat se o své občany.

V minulosti přitom Dostálová velmi jednoznačně a neochvějně tvrdila, že jinou možnost než zákon o sociálním bydlení nepřipouští. Názor změnila prý na základě argumentace starostů. Podle ní jsou obce partnery ministerstev a ministerstva musí naslouchat jejich potřebám. Zároveň jako argument pro změnu svého názoru uvedla, že vláda a ministerstva nedaly šanci obcím se postarat o své občany a hned jim chtějí vnutit určité opatření prostřednictvím zákonných prostředků. Ministryně očekává, že bez zákona by mohly byty vzniknout dokonce rychleji.

Spoluzakladatel spolku Naděje Ilja Hradecký však varoval, že dobrovolná pomoc není v Česku příliš obvyklá. „U nás (…) co není dané zákonem, to se nedělá,“ upozornil.

Premiér Andrej Babiš se o zrušení přípravy zákona zmínil v září, hovořil o tom, že místo toho vznikne investiční program výstavby nových bytů, ze kterého dostanou obce na stavbu dvě miliardy ročně. V úterý ale dostal předseda vlády výzvu, která směřuje opačným směrem. Odbory, a také neziskové organizace, poslaly otevřený dopis, ve kterém požadují, aby vláda zákon o sociálním bydlení dokončila. Signatáři mimo jiné upozornili, že dvě miliardy korun ročně by podle odhadů ministerstva pro místní rozvoj mohly stačit na 1400 bytů, což by ani nepokrylo roční přírůstek lidí v bytové nouzi, který vládní materiál odhaduje na 3000 domácností.

Podle autorů dopisu investiční program ale nezajistí proklamovanou koordinaci zdrojů a zodpovědností k řešení bytové nouze. Peníze na výstavbu nájemního bydlení nemohou podle nich nahradit, ale pouze doplnit legislativní řešení.

Ministryně Klára Dostálová si ale myslí, že je částka odpovídající. Odkázala na peníze, které nyní čerpají obce z evropských fondů. „Aktuální částka je tři miliardy z Integrovaného regionálního operačního programu. To znamená, my máme dvě miliardy na sociální bydlení plus miliardu na zvýhodněné úvěry na dostupné bydlení,“ konstatovala. Zároveň dodala, že obce navíc budou moci čerpat další peníze z nových evropských fondů, které vzniknou po roce 2021.

Člen Platformy pro sociální bydlení a končící náměstek brněnského primátora Matěj Hollan (Žít Brno) ujistil v 90‘ ČT24, že argumenty ministryně Dostálové na postoji signatářů nic nemění. Podle něho je zákon o sociálním bydlení systémově nutný. Bez tohoto zákona nemůže snaha obcí, postarat se o občany s nízkými příjmy, fungovat.

Podle České televize zákon o sociálním bydlení připravila již bývalá Sobotkova vláda, nakonec ale padl po jedné z rozmíšek koaličních sociálních demokratů a ANO. Nelíbil se ale ani opozici. To se ale již alespoň částečně změnilo. „Jsem přesvědčena, že takový zákon by měl vzniknout, že zákon o sociálním bydlení bychom měli mít,“ uvedla místopředsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Předchozí návrh však podle ní byl příliš široce rozkročen, protože by pak měl nárok na sociální byt „každý dvacátý“.

Zákon o sociálním bydlení by nalezl podporu i u Pirátů. „Zkušenosti ukazují, že to není až tak drahé. Samotná sociální práce vyjde na 50 až 60 tisíc na rodinu na rok,“ upozornila jejich poslankyně Olga Richterová. Podle ní by proto bylo nejlepší najít „nástroj, jak obcím zaručit, že budou-li dostávat lidi do bydlení, tak za nimi peníze přijdou“. „Nedovedu si představit, že pouhý investiční program by je mohl motivovat,“ dodala.