Nadace Eurofound, která je je tripartitní agenturou Evropské unie, vydala zprávu “Zapojení sociálních partnerů v rámci Evropského semestru- aktualizace“.Tato zpráva poskytuje aktuální informace o úloze národních sociálních partnerů v procesu Evropského semestru*) v období let 2015-2016. Popisuje hlavní vývoj a změny ve srovnání s předchozí studií nadace Eurofound týkající období 2011-2014.  Zkoumá zapojení sociálních partnerů při vypracovávání Národních programů reforem a do jaké míry je jim nasloucháno. Evropský semestr je klíčovou součástí správy ekonomických záležitostí v Evropské unii, zaměřený na koordinaci fiskálních a hospodářských politik členských států. Ačkoli úloha sociálních partnerů v tomto procesu není definována v evropských předpisech o správě ekonomických záležitostí, evropské instituce je považují za klíčové hráče a vyzývají je ještě k většímu zapojení. Účast sociálních partnerů má zásadní význam pro posílení evropských politik a zajištění jejich smysluplné realizace.

Zapojení národních sociálních partnerů v rámci Evropského semestru se vyvíjelo postupně od svého zahájení v roce 2010. V posledních letech došlo k některým zlepšením. I přes tuto skutečnost „Roční analýza růstu 2015“ zdůraznila potřebu posílit roli sociálních partnerů v ekonomických záležitostech na evropské i národní úrovni. 5. března 2015  na konferenci na vysoké úrovni "Nový začátek sociálního dialogu" organizované Evropskou komisí bylo oznámeno, že zprávy týkající se jednotlivých zemí pro rok 2015 budou zveřejňovány s předstihem tak, aby sociální partneři měli více času k projednání Národních programů reforem (NPR).

Začátek formuláře
V návaznosti na doporučení uvedené ve „Zprávě pěti předsedů“ vydané v červnu 2015 navrhla Komise v říjnu 2015 modifikovat proces Evropského semestru a podnítit větší zapojení sociálních partnerů při přípravě NPR. Meziodvětvoví evropští sociální partneři (ETUC, BUSINESSEUROPE, CEEP a UEAPME) přijali v lednu 2016 společnou deklaraci, která akcentuje důležitost zapojení sociálních partnerů do evropské správy ekonomických záležitostí a Evropského semestru. Tato deklarace byla schválena 27. června 2016 čtyřstranným prohlášením, rovněž podepsaným Evropskou komisí a Radou.
Ve většině členských států je zapojení sociálních partnerů v rámci Evropského semestru relativně bezproblémové. V řadě členských států došlo ke zlepšení postupů pro zapojení sociálních partnerů, avšak je nutné podotknout, že stále ještě trvají výrazné rozdíly a výsledky v oblasti kvality a efektivnosti zapojení sociálních partnerů do procesu Evropského semestru.

Celkově lze konstatovat, že sociální partneři nehlásili žádné významné změny, které se udály v jejich zapojení do navrhování a přijímání Národních programů reforem během uplynulých dvou období Evropského semestru.

Pokud jde o tuto aktualizaci, je důležité mít na paměti, že finanční podpora poskytovaná v rámci makroekonomických ozdravných programů v uplynulém období let 2011-2014 nahrazovala povinnost vydávat NPR ve třech zemích: Řecko, Irsko a Portugalsko. V roce 2016 Řecko bylo jediným členským státem, který byl po dobu trvání makroekonomického ozdravného programu osvobozen od monitorování a hodnocení Evropského semestru pro koordinaci hospodářské politiky.

Nicméně, i když makroekonomický ozdravný program nahradil NPR pro Řecko, řecké orgány rozhodly podílet se na postupech Evropského semestru a připravily a předložily NPR v dubnu 2016. V období let 2011 – 2014 národní sociální partneři v převážné většině členských států (22) byli zapojeni do jisté míry na vypracování NPR: Rakousko, Belgie, Bulharsko, Kypr (částečně), Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie (částečně), Německo, Itálie, Lotyšsko, Litva, Lucembursko (částečně), Malta, Nizozemsko, Polsko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko (částečně), Švédsko a Velká Británie.

Je třeba poznamenat, že celkový politický kontext může ovlivnit pravidelný průběh Evropského semestru a zejména pak vypracovávání NPR, jako se tomu stalo v Irsku a Španělsku, kde se konaly v první polovině roku 2016 všeobecné volby. Referendum ve Velké Británii odejít z Evropské unie sehrálo také velkou roli v celkovém vývoji Evropského semestru v této zemi.

Ve většině členských států, sociální partneři hlásili, že žádné relevantní změny nenastaly, pokud jde o jejich zapojení do přípravy a přijetí NPR v uplynulých dvou obdobích Evropského semestru. Odbory ve Slovinsku uvedly, že žádné zásadní změny nenastaly pokud jde o jejich zapojení do NPR. Nicméně, organizace zaměstnavatelů poukázaly na erozi v oblasti sociálního dialogu i přesto, že sociální dohoda na období let 2015-2016 byla nakonec podepsána dne 5. února 2015 po šesti letech problematických diskusí. Organizace zaměstnavatelů se rozhodly odstoupit od smlouvy v listopadu 2015 poté, co parlament schválil změny minimální mzdové legislativy.  Organizace zaměstnavatelů poukázaly na  nedostatek důvěry, což má za následek obtíže při dosahování konsensu o legislativních změnách nebo jiné problémy mezi sociálními partnery. V červenci 2016 došlo k několika pokusům s cílem znovu obnovit úroveň sociálního dialogu na národní úrovni.

Žádná změna však nemusí nutně znamenat reálnou míru zapojení sociálních partnerů. V Maďarsku například sociální partneři hlásili, že situace se nezměnila, to ve skutečnosti znamenalo, že nedocházelo k smysluplné výměně informací, konzultacím nebo zapojení do NPR, v této zemi sociální dialog jako takový nehrál v posledních letech podstatnou roli. Stejná situace nastala i ve Španělsku co se týká nezměněné situace.

Nicméně sociální partneři v některých zemích zaznamenali zlepšení různých aspektů procesu zapojení. V Lucembursku odbory zdůraznily, že vláda před dvěma jednáními s Hospodářským a sociálním výborem předala příslušné podklady dříve než v roce předchozím. V Portugalsku zlepšení souvisí se skutečností, že sociální partneři v roce 2016 měli více zkušeností a bylo jim také poskytnuto více času na posouzení NPR. V Estonsku zaznamenali, že zapojení do přípravy NRP se poněkud zlepšilo a současně se proces stal transparentnějším. Odborové organizace a organizace zaměstnavatelů v Rumunsku hlásí odlišné zkušenosti. V Rumunsku nebylo zaznamenáno zlepšení a sociální partneři vyjadřují politování nad absencí pracovní skupiny vytvořené speciálně pro NPR, stejně jako nad  nedostatkem jakýchkoli prostředků systematické konzultace.

V Polsku klíčovým meziresortním orgánem v souvislosti s Evropským semestrem je Team Europe 2020. V roce 2015 začal pracovat nový orgán tripartitního dialogu, Rada pro sociální dialog (Rada Dialogu Społecznego). V rámci struktury Rady pro sociální dialog byl vytvořen tým zaměřený na problémy hospodářské politiky a pracovního trhu. Sociální partneři v Polsku očekávají, že nyní je vytvořena více efektivní platforma pro diskusi mezi vládou a sociálními partnery ve vztahu k Evropskému semestru než tomu tak bylo u Team Europe 2020.

V České republice lze pozorovat aktivnější přístup k sociálnímu dialogu. Nejedná se pouze o formální změnu, ale o součást politické vůle komunikovat a přijímat návrhy sociálních partnerů. Vláda hledá efektivní formát pro dlouhodobý horizont, ve kterém se mohou sociální partneři zapojit do procesu Evropského semestru.

Pokud jde o evropské země všeobecně, počet konzultací se sociálními partnery ve vztahu k NPR se zvýšil za období let 2011- 2014 ,nicméně je žádoucí, aby  nadále narůstal a zvyšovala se tak podpora jejich zapojení do procesu Evropského semestru.

Celý text zprávy je možné nalézt na webové stránce nadace Eurofound - https://www.eurofound.europa.eu/publications.