Vedení Agrární komory (AK) ČR si je vědomo, že právě v této složité situaci, ve které se kvůli pandemii koronaviru nalézáme, není možné zastavit chod zemědělství a potravinářství. Obzvláště v této době, kdy je jejich dovoz velmi komplikovaný, přičemž díky výkyvům a problémům v dopravě, by v obchodech mohly chybět i základní potraviny. Tím by došlo k destrukci fungování našeho státu. Právě proto AK ČR navrhuje přijetí řady nutných opatření k tomu, aby zemědělská a potravinářská výroba u nás i nadále fungovala ve své plné kapacitě, jako dosud, a tím se zabránilo případným problémům v zásobování našich občanů potravinami.

Před několika dny vedení Agrární komory ČR zaslalo ministru zemědělství Miroslavu Tomanovi dopis s návrhem řady opatření, které by měla Česká republika urychleně a neodkladně přijmout, aby tato potenciální kritická situace se zásobováním našeho obyvatelstva nenastala. O vysvětlení, o jaká opatření jde, jsme požádali prezidenta AK ČR Zdeňka Jandejska, kterému jsme v našem rozhovoru položili několik otázek.

⃰Co přesně jste v dopise ministru zemědělství Miroslavu Tomanovi navrhli?

Víte, již řadu let Agrární komora ČR tvrdí, že soběstačnost v potravinách je základem bezpečnosti státu. Právě na to klademe důraz a neustále to při různých příležitostech, nejen na různých odborných konferencích, ale i při jednání s představiteli našeho státu připomínáme. Podle našeho názoru je pro zajištění soběstačnosti v potravinách v naší zemi nutné podporovat především ty zemědělce, kteří produkují rostlinné a živočišné komodity, a kteří zároveň dokáží zvýšit svoji produkci.

V této souvislosti musím připomenout, že na základě usnesení Vlády ČR ze dne 26. března 2020, je pro zajištění potravinové soběstačnosti vyčleněná podpora ve výši 4,3 mld. Kč, z toho 3,3 mld. Kč na Program rozvoje venkova (PRV) a 1 mld. Kč je určena na navýšení rozpočtu Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu (PRGLF). Současně Agrární komora ČR ministerstvu zemědělství navrhuje, aby 3,3 mld. Kč v rámci Programu rozvoje venkova bylo rozděleno následovně: 600 mil. Kč by bylo určeno na welfare (životní podmínky zvířat – pozn. red.) dojnic a prasnic podle stejného klíče, jako tomu bylo v předchozích letech. Na investice navrhuje Agrární komora rozdělit 250 mil. Kč by bylo pro malé zemědělce, 300 mil Kč na produkci ovoce, zeleniny a brambor, 600 mil. Kč na potravinářskou výrobu, 800 mil. Kč na chov prasat, 500 mil. Kč na výkrm drůbeže a 300 mil. Kč na produkci vajec. Systém, komu bude tato finanční podpora vyplacena, je nutné nastavit podle již stanovených kritérií s tím, že hlavním měřítkem by mělo být posilování soběstačnosti, nikoliv plošné rozdělování prostředků, které nepřinesou růst soběstačnosti. Zároveň AK ČR požaduje, aby rozhodující podmínkou bylo, že investice budou poskytnuty těm, kteří mají tržby vyšší, než jsou provozní dotace a v posledních třech letech mněli alespoň dvakrát kladný hospodářský výsledek. Důvod těchto požadavků je ten, aby navíc vynaložené prostředky vázané na soběstačnost, přinesly navýšení produkce a tím zpět finance do státního rozpočtu.

V případě PRGLF je nutné nastavit pravidla tak, aby cena úvěrů nepřesáhla 2,3 % při priboru (sazbě) 1 % s tím, že zemědělec či potravinář zaplatí maximálně 0,5 % úroku. Jsme přesvědčeni, že jenom v takovém případě podpora přinese očekávané výsledky.

Dále se předpokládá, že jako zásadní opatření k posílení potravinářů je poskytnutí podpor na investice ve výši 600 mil. Kč z programu národních dotací. Současně to vidím i tak, že je nutné profinancovat i program Q-CZ u mléka s tím, že 1,3 mld. Kč přinese podporu chovatelů dojnic a hlavně potravinářské výroby.

⃰Pokud vím, opatření jste rozdělili na krátkodobá a dlouhodobá. Můžete nejdříve vyjmenovat krátkodobá?

K těm nejdůležitějším krátkodobým opatřením v současné době patří především zajištění ochranných pomůcek. Myslíme si, že po pokrytí potřeb zdravotnictví a dalších složek prvního sledu, k němuž nyní dochází, by mělo dojít dále k rozdělování ochranných prostředků pro potravinářství a zemědělství.  Dalším rozhodujícím opatřením je zajištění potřebné dezinfekce.

V této souvislosti chci podotknout, že se nyní již hovoří o postupném uvolňování přijatých popatření v rámci nouzového stavu, ale pokud by náhle nastala nějaká vážná situace, která by se týkala omezení volného pohybu osob, je třeba stanovit a vyhlásit výjimky pro zemědělce a potravináře. Jinak může dojít k zastavení dodávek potravin pro občany a k ohrožení chovů hospodářských zvířat. Využít přitom lze zkušeností, které byly získány v oblasti Litovle v důsledku karantény tamějšího území v dané oblasti na Olomoucku.

Současně doporučujeme, aby při výskytu koronaviru v zemědělském podniku a v potravinářském podniku, byla uvalena karanténu jenom na skupinu lidí, která se s dotyčným přímo potkala. To znamená nevyhlásit karanténu na celý závod, či středisko. Podle našich informací se manažeři velmi intenzivně snaží rozdělit pracovníky do menších skupin, které jsou od sebe oddělené a dodržují ochranu svých pracovníků. Naplnění výše uvedeného zajistí plynulé dodávky potravin a maximální omezení případných škod jak v zemědělské výrobě, tak ve výrobě potravin.

Stejně tak racionální je i snížení kontrol pro zemědělce a potravináře ze strany organizací spadající pod ministerstvo zemědělství na nezbytné minimum. Tímto opatřením dojde ke snížení rizika nákazy. Kontroly je naopak nutné posílit u dovozů potravin ze zahraničí, aby nedocházelo zejména v této době k zneužívání situace a dovozu nekvalitních potravin.

⃰V současné době se u nás hodně hovoří o tom, jak to bude se zahraničními pracovníky. To se týká i zemědělství. Jaký je váš názor?

K dalším opatřením, která doporučujeme, patří i automatické prodloužení pobytu a pracovních povolení pro zahraniční pracovníky. Toto opatření, které nastavila vláda je důležité pro udržení chodu provozů, protože není šance přivést jiné lidi.

Rovněž požadujeme, aby pokračovala výjimka pro možnost příjezdu servisních techniků ze zahraničí na stroje a technologie v potravinářství při dodržení bezpečnostních zdravotních předpisů. Výhledově je nutné nastavit i opatření k pohybu zemědělských strojů (zejména kombajnů, lisů apod.) v době žní, které se blíží. První přesuny techniky jsou už v měsíci červnu na Slovensko.

⃰Ještě před vypuknutím pandemie se v EU, a logicky i u nás, hodně diskutovalo o tom, jaké nástroje do evropského zemědělství přinese nová Společná zemědělská politika (SZP) na léta 2021 až 2027. Jak to vidíte nyní, když se mohou projevit značné dopady této pandemie v naší ekonomice?

Doporučujeme vládě ČR odložit řešení nové SZP, protože se zásadně změnila situace. Proto je, podle nás, nutné změnit i domácí legislativou nastavené pravidla, jako je například plošná velikost honu na 30 ha, měla by být požadována pouze v katastrech vysoké větrné či plošné eroze na základě reálných záznamů. Ostatně těch odlišných názorů na to, jak by měla vypadat nová SPZ na příštích sedm let je příliš mnoho.

Právě v této souvislosti, že ekonomické důsledky koronavirové krize se přirozeně projeví i v zemědělství a potravinářství, vedení Agrární komory ČR jedná o prodloužení termínů na realizaci investic, a to jak z Programu rozvoje venkova (PRV), tak i z národních zdrojů. V některých případech je totiž zastavena možnost dodávek ze zahraničí, komplikuje se i doprava a najíždění systémů.

K dalším doporučovaným opatřením patří i zajištění systému přednostní dopravy pro potraviny a krmiva. V souvislosti se zajištěním včasné dopravy a velkým výkyvům požadavků v jednotlivých dnech je nezbytné tolerovat překročení současného omezení výkonu práce řidiče nad současný zákonný rámec 9 hod.

Také doporučujeme, aby Správa státních hmotných rezerv (SSHR) co nejrychleji nakoupila trvanlivé zboží, které by vytvořilo rezervu pro občany v případě prohloubení krize. V souvislosti s narušenou logistikou v dodávkách do zahraničí dále finančně přispět na zvýšené náklady na skladování vyrábějícím podnikům s vlastním uskladněním nad stav běžných zásob. Příkladem jsou komodity, jako je sušené mléko, máslo, cukr, mouka a některé další.

Zároveň jsme toho názoru, aby byly vládou ČR urychleně aplikovány navrhovaná opatření Kurzarbeitu a rozšířit podporu pojištění pro všechny podniky v sektoru zemědělství.

⃰Dobře, pokud jde o dlouhodobá opatření k zajištění soběstačnosti, o která jde?

Podle našeho názoru je zapotřebí jednoznačně systémově pracovat na postupném zvyšování soběstačnosti v základních potravinách. V dnešních dnech se ukazuje, že to byl oprávněný požadavek, kdy jednotný trh v EU nefunguje. To lze dokázat na mnoha příkladech, chybí ochranné prostředky, plicní ventilátory, léčiva atd. Potřeby každé země jsou nyní důležitější než evropská solidarita. Za tímto účelem se musí vytvořit strategie, jak toho dosáhnout. Hlavní nástroje jsou podpora investic v zemědělství a potravinářství a podpora prodeje domácího zboží v obchodních řetězcích. Je nutné přijmout návrh novely zákona, kterým se mění zákon o potravinách a tabákových výrobcích, kde navrhujeme zapracovat povinnost maloobchodního prodejce umístit na trh minimální objem 55 % českých potravin z domácích surovin v roce 2021. Tento podíl následně každoročně zvyšovat o minimálně 5 procentuálních bodů až do roku 2027.

Také doporučujeme formou kofinancování navýšit rozpočet Programu rozvoje venkova na podporu investic. Je jasné, že nebude možné pokrýt veškeré investice v zemědělství. Doporučujeme se prioritně věnovat opatřením pro komodity, kde je nejnižší soběstačnost a kde hrozí nedostatek těchto potravin v ČR. Například odvětví chovu prasat, výkrmu drůbeže, produkce vajec, ovoce, zeleniny a brambor. Na toto opaření předpokládáme navýšení o 3 mld. Kč.

Přičemž Program rozvoje venkova by měl podpořit i investice u menších zemědělců, kteří v těchto odvětvích dodávají produkci na trh. Na ostatní investice by se měla navýšit alokace na podporu úvěrů (dotace úroků) přes PGRLF, kde je třeba upravit některé podmínky, například maximální úvěr na investice ve výši 50 mil. Kč zvýšit na 100 mil. Kč. Celkový předpoklad výši rozpočtu je 2 mld. Kč. Podporu úroků by bylo dobré ještě doplnit daňovou úlevou, když bude podnik investovat.

K dalším potřebným investicím pro potravináře by mělo patřit zajištění zvýšení alokace o 400 mil. Kč v dotačním titulu č. 13 v národních dotacích.

Pro stabilizaci sektoru mléka doporučujeme navýšit alokaci v rámci národních dotací v opatření Q-CZ, jak bylo výše uvedeno. Tím dojde k podpoře zpracování českého mléka mlékárnami doma, které nyní dodávají mléčné výrobky do obchodů a dlouhodobě budou schopni platit lepší cenu chovatelům. Tím více mléka zůstane v ČR a zvýší se naše bezpečnost a soběstačnost.

Současně navrhujeme zapracovat do zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů osvobození o daň z příjmů zemědělských podniků, které dostávají provozní dotace dotací od Státního zemědělského a intervenčního fondu.

Ještě na závěr našeho rozhovoru chci zdůraznit, že v rámci EU musíme velmi důrazně bojovat proti nesmyslným zeleným opatřením, která v žádném případě nepřinesou ochranu životního prostředí, výrazným způsobem by snížily a prodražily výrobu potravin v Evropě a snížily i konkurenceschopnost evropských zemědělců. Tyto záměry by nejvíce postihly země s nižší soběstačností, jako je Česká republika a další země střední a východní Evropy a opět by neřešili nadprodukci EU 14 způsobenou nepřiměřenými národními dotacemi.