O kvalitě potravin se již řadu let vedou u nás diskuze – zvláště pak – pokud se jedná o její srovnání se zeměmi na západ od našich hranic. Ukazuje se totiž, že i když je výběr široký a takový, jaký nebyl nikdy v historii, je těžké sáhnout do regálu pro to správné. Myšleno samozřejmě tak – aby kvalita odpovídala ceně. Nezbytné je u toho číst obaly zboží, proto jsme-li jedinci se slabším zrakem a vypravíme-li se do obchodu, nesmíme zapomínat na brýle, případně lupu.

Jelikož každý z nás dává přednost něčemu jinému, nákupní košíky nikdy nebudou stejné. Pro toho, pro koho je nejdůležitějším faktorem pro rozhodování nákupu nejnižší cena, možná nebude tak důležitá kvalita. Kvalitu si však ne vždy odnese domů z obchodu i ten, kdo ji očekává od zboží nejdražšího. Zkrátka: nakupování je svým způsobem věda. Abychom do ní pronikly, udělejme si společně s portálem: muzemejistzdraveji.cz menší exkurzi a jazykový výklad toho, co znamenají různé nápisy na obalech potravin.

Všímejte si, zda jsou uvedeny alergeny, způsob skladování i použití

Pokud jde o zdraví spotřebitele, na obalech potravinářských výrobků by měly být uvedeny alergeny obsažené v produktu a informace o výživových hodnotách. Také je nutno na obalech uvést: původ potraviny, název a další údaje (způsob skladování, způsob použití, určení potraviny pro zvláštní účely, označení šarže, složení potraviny a přídatné látky), dále informativní údaje (např. bezlepková potravina, snížený obsah laktózy, bez fenylalaninu, obsahuje kofein, obsahuje sladidla a jaká, nízký obsah sodíku, atd.) včetně způsobů balení (vakuově baleno, baleno v ochranné atmosféře, atd.), dále zda obal obsahuje tzv. zdravotní tvrzení, které upozorňuje na vliv potraviny na zdravotní stav člověka (například „snižuje hladinu cholesterolu“, atp.), toto tvrzení musí být schváleno a uvedeno v seznamu schválených zdravotních tvrzení dle nařízení EU.

Jakpak se jmenuje? Aneb název nesmí být jen plané lákadlo

Název zboží, po kterém sáhnete, je základní položkou, která toho ovšem řekne mnoho. Pokud místo produktu s názvem „máslo“ kupujete „směsný roztíratelný tuk“, i přesto, že to jako máslo vypadá, máslem opravdu není. Stejně tak „čokoláda“ versus. „kakaová pochoutka“. Pokud kupujete hovězí maso, které je označené jako masný výrobek z hovězího masa, pak byste určitě měli tušit, že to prostě hovězí maso není. Ani jogurt s příchutí jahody neznamená, že v něm opravdovou jahodu najdete. Výrobce vám to tímto popiskem diplomaticky sděluje.

Co je ve výrobku obsaženo?

Platí pravidlo o sestupnosti – obsah suroviny v potravinářském zboží se řadí v popisku dle použitého množství, a to sestupně. Nerozumíte mnohým názvům, chemickým výrazům a kódům éček? Tak lze poradit jen to, abyste kupovali potraviny se složením, kterému aspoň převážně rozumíte. Popřípadě dnes se dají již využít i chytré mobilní aplikace, do kterých kód éčka zadáte a vyjede vám použití a bezpečnost dané přídatné látky. Mnohé se nám snaží také napovědět různá loga a označení, orientuji se například podle označení: „Vím, co jím“, logo CEFF, „BIO“, „Regionální potravina“ či logo přeškrtnutého klasu jako symbol bezlepkové potraviny.

Výživové údaje

Protože jde o důležitý údaj, nově by měl být uveden na každém produktu. Často ho můžete vyhledat ve formě tabulky a určuje živiny obsažené na 100g/100ml výrobku, popřípadě i poměrově na hmotnost celého výrobku. Porovnáváte-li s obecným doporučením, po troše cviku se můžete naučit vybírat potravinářské výrobky i na základě toho, abyste se v součtu potravin za celý den přiblížili k těmto tzv. „denním referenčním hodnotám“, které jsou ustanoveny pro dospělou osobu takto:

• energetická hodnota 8400kJ/2000kcal
• tuky celkem 70g, z toho nasycené mastné kyseliny 20g
• sacharidy 260g, z toho cukry 90g
• bílkoviny 50g
• sůl 6g

Je třeba však mít na vědomí, že tyto hodnoty jsou velmi zobecněny a neberou v potaz individuální potřeby každého člověka. Navíc je nutné přepočítávat hodnoty i na velikost porcí (například když koupíte-li si 500g balení ovesných vloček, hodnoty se musí přepočítat na jednu dávku, tedy například na 50g apod.).

Datum spotřeby/minimální trvanlivost

Ono známé: „Spotřebujte do“ se používá pro potraviny, které podléhají rychle zkáze, a musí být proto rychle spotřebovány, např. jogurty a jiné mléčné výrobky, ryby, chlazenou drůbež, výrobky studené kuchyně atp.. Výrobce musí navíc na obal doplnit i údaje o podmínkách uchování, které musí být dodrženy. Z hlediska konzumace po uplynutí data spotřeby totiž mohou být tyto potraviny zdravotně rizikovou skupinou.

U potravin, které se rychle nekazí pak bývá uvedeno datum „minimální trvanlivostí“. Jedná se nejčastěji o konzervy, sušenky, čokoládu, nápoje, těstoviny atp. Tyto potraviny s prošlou dobou minimální trvanlivosti lze i nadále prodávat, ale pouze pokud jsou zdravotně nezávadné a jsou-li jako prošlé označeny a odděleně umístěny. Po ukončení data minimální trvanlivosti výrobce nezaručuje chuťové a výživové kvality výrobku.

Jiná kvalita u nás a jiná za hranicemi – dlouhodobý problém

Znalost toho, co u výrobků a jejich obalů sledovat, se určitě nikomu neztratí. A to i v případě, že by se začalo blýskat na lepší časy a i u nás se začaly prodávat potraviny ve stejné kvalitě, jako jiných zemích EU.

Česká republika poskytla již v loňském roce Evropské komisi důkazy, že na společném trhu Evropské unie existuje dvojí kvalita potravin. Spolu s dalšími čtyřmi členskými státy apelovala letos ve společném prohlášení na Komisi, že je nutné se touto problematikou zabývat. V první polovině tohoto roku chystá proto Ministerstvo zemědělství velký srovnávací test výrobků stejných obchodních značek prodávaných v ČR a okolních státech EU.

Komise na jednání přislíbila, že se problémem dvojí kvality potravin bude aktivně zabývat. Komisařka Věra Jourová  plánuje zmapovat situaci v rámci celé EU a následně v červnu předložit výsledky. Jako základ vnímá transparentní postup, informovanost spotřebitelů a lepší využití stávajícího legislativního rámce.