Členství v OSPZV-ASO ČR

  • Sdružujeme 35 000 členů.
  • Členství v odborovém svazu není podmíněno prací v zemědělství či zpracovatelském průmyslu.
  • Našimi členy jsou zaměstnanci z různých pracovních odvětví.
  • Naším cílem je obhajoba lidí, pro něž je práce hlavním zdrojem obživy.

Programové zaměření OSPZV-ASO ČR

  • Upevnění postavení českých zemědělců a zajištění jejich ekonomické stability v rámci zemědělského trhu Evropské unie.
  • Nepřipustit oklešťování zákoníku práce, které připravuje současná vláda a zamezit přijetí zákona o stávce a výluce.
  • Zvýšení minimální mzdy.
  • Zveřejněno: 13.08.2019
  • Autor: Miroslav Svoboda

Zástupci celkem 13 organizací, které zastupují poskytovatele zdravotní péče, zaměstnance i pacienty, na pondělní tiskové konferenci ostře zkritizovali současnou situaci v českém zdravotnictví. Představitelé Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR, Lékařského odborového klubu – Svazu českých lékařů, České lékařské komory, Asociace českých a moravských nemocnic, Národní rady osob se zdravotním postižením ČR, Svazu pacientů ČR, Rady seniorů ČR a několika dalších organizací z řad poskytovatelů zdravotní a domácí péče vyjádřilo názor, že problém českého zdravotnictví spočívá v podfinancování celého rezortu zdravotnictví.

Podle nich, je to dáno tím, že v České republice jde do zdravotnictví pouhých 7 % HDP, zatímco průměr členských zemí OECD činí 9 % HDP. Zástupci těchto 13 organizací se shodli na tom, že nejvhodnějším řešením této situace pro rok 2020 je z rezervních fondů zdravotních pojišťoven, které v současné době činí 55 miliard korun, uvolnit 25 miliard korun s tím, že na úhradu poskytnuté zdravotní péče by bylo rozděleno celkem 45 miliard korun. Z jejich vystoupení, v nichž se během tiskové konference postupně vystřídali, bylo patrné, že nesouhlasí s názorem ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha, který nárůst prostředků do zdravotnictví na 9 % HDP, považuje za nereálný. Ministr Adam Vojtěch zároveň uvedl v neděli, že zaměstnanci státních nemocnic dostanou příští rok přidáno nejvýše o dvě nebo tři procenta, což je v rozporu s původně proklamovanými pěti procenty, jak bylo přislíbeno dříve.

Zdravotnické odbory i lékaři jsou velmi kritičtí k situaci

Pokud jde o vystoupení jednotlivých účastníků tiskové konference, tak například prezident České lékařské komory Milan Kubek konstatoval, že ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) ekonomicky „poslal zdravotnictví do kolen“. Podle Milana Kubka ekonomika v České republice roste a přitom zdravotnictví je v krizi. „Je to zdánlivý paradox, ale pan ministr to dokázal,“ prohlásil prezident České lékařské komory. Zároveň dodal, že zažil řadu ministrů zdravotnictví, kteří se potýkali s nejrůznějšími problémy, ale „nyní máme prvního ministra, který je schopen poslat zdravotnictví do kolen v časech ekonomické prosperity.“

Podle předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR Dagmar Žitníkové v současné době jde do zdravotnictví zhruba 6,8 % HDP, což je ovšem číslo iluzorní, protože tyto peníze zůstávají na účtech zdravotních pojišťoven. Ve skutečnosti, jak dále dodala, je to reálně o pětinu méně. Současně zdůraznila, že český stát by měl, podle ní, navýšit aspoň na 1600 korun měsíčně i platbu pojistného za státní pojištěnce, jako jsou důchodci, nezaměstnaní nebo děti. Letos stát platí pojišťovnám za každého svého pojištěnce 1018 korun měsíčně. Je jich zhruba 5,9 milionu. Podle Dagmar Žitníkové chybí v nemocnicích asi 5500 sester a dalšího personálu, aby mohl být naplňován zákoník práce a další předpisy.

„V nemocnicích se stále masivně porušuje zákon, falšují se výkazy práce a páchají se další podvody,“konstatoval předseda Lékařského odborového klubu – Svazu českých lékařů Martin Engel. „Chybí kolem čtyř, pěti tisíc sester a přes tři tisíce lékařů,“ zdůraznil Martin Engel a dodal: „Je tam špatné pracovní prostředí, protože zaměstnanci jsou extrémně přetížení a mohou udělat chybu.“ Podle něj kvůli tomu lidé odchází. Fakt, že ministr chce zdravotníkům platy navýšit méně než ostatním státním zaměstnancům, považuje předseda Lékařského odborového klubu za skandální.

Martin Engel, ktrý byl v letech 2010 a 2011 tváří protestů lékařů Děkujeme, odcházíme, zároveň uvedl, že organizace, které poskytují zdravotní a sociální péči chystají protesty i teď s tím, podrobnosti budou české veřejnosti sděleny na konci srpna.

V průběhu dalších vystoupení účastníků tiskové konference zazněly myšlenky, že peníze pro zdravotnictví jsou, ale v současné době leží na účtech zdravotních pojišťoven, ačkoliv by měli posloužit ke zvýšení platů lékařů a zdravotnického personálu a také i pro zlepšení zdravotní, následné a domácí péče osob se zdravotními problémy.

Prezident České lékařské komory Milan Kubek v této souvislosti je toho názoru, že zdravotní pojišťovny drží peníze nezákonně. Podle něho rezervy pojišťoven mají být jen do 1,5 % vybraného pojistného.

Peníze chybí v malých nemocnicích, ale i v domácí péči!

Finance, podle zástupců těchto 13 organizací, chybí zejména v menších nemocnicích, nemocnicích následné péče a pro domácí péči, kterou poskytují také charitativní organizace. Podle Petra Boťanského ze společnosti Gratia Futurum 913 mají pobytová zařízení sociálních služeb pokrytých od zdravotních pojišťoven jen asi polovinu nákladů na zdravotní sestry.

Podle Stanislava Fialy z Asociace českých a moravských nemocnic by bylo pro zachování péče ve stejném rozsahu jako letos potřeba navýšení nemocnicím o 12 procent. Zároveň uvedl, že inflace bude činit 3 %, přičemž jenom pro slíbené navýšení mezd o 10 %, by bylo potřeba navýšení plateb od pojišťoven o 6 %. Podle něho kraje menší nemocnice častou nemohou podporovat, což je dáno tím, že nejsou jejich zřizovateli. Tyto nemocnice se tak často dostávají do finančních problémů.

Společné prohlášení s cílem zastavit krizi ve zdravotnictví

Zástupci všech 13 organizací poskytovatelů zdravotní péče, zaměstnanců i pacientů během tiskové konference vydali společné prohlášení s cílem pomoci zastavit krizi ve zdravotnictví a dosáhnout nápravy stávajících problémů.

Protože současné potíže zdravotnictví jsou, podle nich, způsobené nedostatkem peněz, požadují, aby Česká republika dávala do zdravotnictví 9 % HDP s tím, že například v v Německu je to 11,1 % HDP, v Rakousku: 10,4 % HDP, přičemž průměr EU činí 9,90 % HDP a průměr zemí OECD 9 % HDP, zatímco průměr ČR je necelých 7 % HDP. Proto požadují, aby byl dosažen alespoň průměr zemí OECD.

Proto jako první krok vedoucí k přiblížení se 9 % HDP pro rok 2020 požadují z nezákonných přebytků na účtech zdravotních pojišťoven využít 25 mld. Kč na úhradu poskytnuté zdravotní péče. Celkem chtějí rozdělit do úhrad za poskytnutou péči 45 mld. Kč.

Prostřednictvím úhradové vyhlášky by měly být tyto peníze rozděleny následovně:

  • Nemocnicím zvýšit úhrady za akutní péči o 15 %.
  • Úhrady za následnou péči zvýšit o 1000 Kč na lůžko a den.
  • Úhrady za domácí zdravotní péči zvýšit o 40 %.
  • Úhrady za zdravotní péči poskytovanou v sociálních službách zvýšit o 40 %.
  • Všem ostatním segmentům úhrady navýšit proporcionálně.

Podle organizátorů tiskové konference těchto 9 % HDP pro zdravotnictví v ČR umožní:

  1. Zlepšit kvalitu a dostupnost zdravotní péče, moderních léků a zdravotních pomůcek.
  2. Zachovat současnou síť nemocnic, obnovit provoz uzavřených oddělení, přestat z nemocnic propouštět nedoléčené pacienty, v případě potřeby rychlé pomoci mít k dispozici záchranku i potřebné lůžko v nemocnici.
  3. Zabránit finančnímu a personálnímu kolapsu domácí zdravotní péče o pacienty, zajistit její rozvoj.
  4. Narovnat dlouhodobě podfinancované úhrady pro domácí zdravotní péči a pro zdravotní péči poskytovanou klientům v pobytových zařízeních sociálních služeb. Poskytovat potřebnou zdravotní péči klientům sociálních služeb v místě jejich pobytu a přestat plýtvat využíváním záchranky a nemocnic kvůli banálním problémům těchto klientů.
  5. Personálně stabilizovat nemocnice – zvýšit platy a mzdy zaměstnancům, získávat je zpět do zdravotnictví a zvýšit jejich počet tak, aby se odstranilo přetěžování zaměstnanců, které je nyní jednou z hlavních příčin jejich odchodu z nemocnic.
  6. V nemocnicích zlepšovat pracovní podmínky, pracovní prostředí a vybavení.
  7. Omezit množství přesčasové práce a prosazovat dodržování zákoníku práce v nemocnicích i v domácí zdravotní péči, zlepšit postgraduální vzdělávání lékařů, a tím i atraktivitu jejich zaměstnání v ČR.
  8. Zajistit běžnou zdravotní péči co nejblíže k pacientovi, hospitalizovat pacienty v blízké nemocnici a zachovat tak kontakt pacienta s rodinou, což je důležité pro jeho uzdravení.
  9. Zvýšit rozsah prevence, například zavést bezplatné očkování proti klíšťové encefalitidě pro občany nad 65 let, protože chrání zdraví pacientů a navíc je vždy levnější než léčba.