Nová studie Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy pracuje s možností poklesu emisí do roku 2030 o více než polovinu oproti roku 1990. Předpokládá, že by to výrazně snížilo účet za klimatické škody.

V jedno z pořadů Českého rozhlasu o tom hovořil Martin Sedlák, výkonný ředitel Aliance pro energetickou soběstačnost. Podle něho autoři studie pracují s možností výrazně navýšit stávající výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů. Odborníci z Centra pro otázky životního prostředí předpokládají, že do roku 2030 by podle nich mohl vzrůst stávající podíl fotovoltaiky o pětinásobek a výroba energie z větrných elektráren o sedminásobek.

Celkové dopady spojené se stávající podobou české energetiky, takzvané externality, propočítali autoři studie na více než 100 miliard ročně. Snížení vlivu znečišťujících látek na zdraví a životní prostředí by, podle nich, přineslo úsporu ve výši 6,4 miliardy korun.

Posun k obnovitelným zdrojů by mohl vést ke vzniku nových pracovních příležitostí v oblasti projektů, výstavby i výroby komponent, říká Sedlák a vyjmenovává příklady, kde se vytvoří: „Solární elektrárny, větrné elektrárny, ale také zařízení na spalování biomasy nebo bioplynové stanice.“

Podle něj by takzvaný „zelený scénář“ byl příležitostí i pro regiony, které postihl útlum uhlí na Ústecku, Karlovarsku nebo v Moravskoslezském kraji. „Můžeme uvažovat o výstavbě fotovoltaických elektráren, které by vyrůstaly na bývalých dolech, výsypkách nebo v průmyslově znečištěných lokalitách,“ říká Sedlák.

Upozorňuje, že firmy můžou už letos čerpat na zelenou energetiku finance z Modernizačního fondu EU. Evropská unie bere rok 2030 jako mezník na cestě k uhlíkové neutralitě. K tomuto datu chce mít EU emise oproti roku 1990 nižší o 55 procent.

Svůj postoj k zeleným řešením v energetice by měli v těchto dnech vyjádřit i poslanci českého parlamentu. Do třetího čtení ve sněmovně jde novela zákona o podporovaných zdrojích.

K tomu musíme ale dodat, že autoři studie ve svých úvahách vycházejí z toho, že Evropská unie v rámci svého programu Zelená dohoda pro Evropu (Green Deal) vytvářejí tlak na jednotlivé státy WU, aby se v rámci boje proti znečišťování ovzduší uhlíkovými plyny klad větší důraz na zvýšení podílu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. Jenže, jak k tomu uvádí řada našich odborníků z oblasti průmyslu a dopravy, výzkumných ústavů a také z vysokých škol technického směru, Česká republika musí v těchto úvahách vyházet z reálných předpokladů. To je, že například zvýšení počtu větrných elektráren nelze dělat do nekonečna, protože je u nás vysoká hustota osídlení a poměrně krátké vzdálenosti mezi obcemi. Postupem doby se také ukazuje, že vysoké stožáry větrníků ohrožují ptactvo, které létá kolem. O vyšším využití fotovoltaiky by se dalo skutečně uvažovat při přestavbě brownfieldů, které vzniknou po uzavření dolů, jak o tom uvažují autoři zmíněné studie.

Ano, růst podílu obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny je v programu ĚU i České republiky. Ovšem, jak říká vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček, najít správný energetický mix, a to včetně výroby elektřiny z jádra, je asi tím nejlepším řešením.