• Evropská komise dnes vydala letošní přehled zaměstnanosti v EU
• Zaměstnanost v EU ještě nikdy nebyla tak vysoká: práci má 238 mil. lidi 
• Rekordně nízký je počet materiálně silně deprivovaných lidí: od roku 2012 poklesl o 16,1 mil. osob

Komise dnes zveřejnila svůj každoroční přehled vývoje zaměstnanosti a sociální situace v Evropě za rok 2018.

Letošní vydání potvrzuje, že pozitivní trendy na trhu práce pokračují a sociální situace se dále zlepšuje. Zaměstnanost v EU nikdy nebyla tak vysoká: práci má téměř 238 milionů lidí. Oproti roku 2016 se počet zaměstnaných osob v roce 2017 zvýšil o více než tři a půl milionu. Počet odpracovaných hodin na zaměstnance, byť v posledních letech stoupal, však stále nedosáhl úrovně z roku 2008. Zároveň rostou disponibilní příjmy a snižuje se míra chudoby. Silná materiální deprivace klesla na historicky nejnižší úroveň a postihuje o 16,1 milionu lidí méně než v roce 2012. Nejistota však panuje při pohledu na dopady technologického vývoje, potažmo na budoucí účinky automatizace a digitalizace. Letošní přehled vývoje zaměstnanosti a sociální situace v Evropě se proto zaměřuje na měnící se svět práce.

Komisařka pro zaměstnanost, sociální věci, dovednosti a pracovní mobilitu Marianne Thyssenová k tomu uvedla: „Evropská ekonomika roste rychleji a rovnoměrněji než dříve. Díky tomu se zvyšuje zaměstnanost, stoupají příjmy domácností a zlepšují se sociální podmínky. Technologické změny mohou zásadním způsobem přispět k růstu a podpořit vznik pracovních míst, ale pouze tehdy, pokud budeme tyto změny spoluutvářet. Zorientovat se v těchto změnách a připravit se na ně pomáhá evropský pilíř sociálních práv. Návrhy Komise uvádějí tento pilíř do praxe. Jejich cílem je poskytovat lidem v Evropě lepší vzdělávání a umožňovat jim získávat lepší dovednosti, a to po celý život. Naše návrhy o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách a přístupu k sociální ochraně zase zajišťují, aby v rychle se měnícím světě práce měli všichni pracovníci zaručena základní práva.“ 

Letošní přehled analyzuje příležitosti a rizika spojená s technologickými inovacemi, demografickými změnami a globalizací a představuje, co je třeba udělat, aby tento vývoj mohl být prospěšný pro všechny.

Základním předpokladem ke zvýšení celkové produktivity je podle přehledu technologický pokrok, jenž ale zároveň stojí i za nahrazováním rutinních úkolů, pro něž je potřebná jen nízká kvalifikace, a zvyšováním hranice dovedností nutných pro získání zaměstnání. Definitivní závěr ohledně míry vlivu technologií na pracovní místa sice neexistuje, různé studie ale poukazují na to, že úplná či částečná automatizace nejvíce zasahuje právě opakující se rutinní úkoly vykonávané v rámci současných pracovních míst. Podle jedné studie by mohlo být v blízké budoucnosti částečně automatizováno 37 % až 69 % pracovních míst. Klíčovou roli při adaptaci na tento měnící se svět práce hraje jak lepší vzdělávání a celoživotní učení, tak i zajištění toho, aby instituce trhu práce a sociální ochrany plnily svůj účel.

Prostřednictvím agendy dovedností pro Evropu a s využitím financování EU připravila Komise podmínky, jež v úzké spolupráci s členskými státy, poskytovateli odborného vzdělávání a podniky umožní vybavit Evropany lepšími dovednostmi na všech úrovních. V rámci rekvalifikace či zvyšování kvalifikace pracovní síly a při řešení zvýšené flexibility v měnícím se světě práce sehrávají důležitou úlohu také sociální partneři. Přispívají k přípravě vzdělávacích programů a identifikují příležitosti a nevýhody rychlých změn, které mají dopady na trhy práce.

Nové technologie přispívají k nárůstu počtu pracovníků s nestandardními smlouvami a osob samostatně výdělečně činných. Přehled vývoje zaměstnanosti a sociální situace na jednu stranu konstatuje, že z nových forem zaměstnání profitují pracovníci i podniky, ať už v podobě větší flexibility, nebo lepší rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem. Tyto nové formy také přinášejí nové příležitosti k tomu, aby lidé, včetně zdravotně postižených a starších osob, mohli vstoupit na trh práce či na něm setrvat. Na druhou stranu z přehledu také vyplývá souvislost mezi rostoucím výskytem nestandardních forem zaměstnání a zhoršováním pracovních podmínek, jež se projevují vyšší volatilitou příjmů, nižší jistotou pracovního místa a nedostatečným přístupem k sociální ochraně, jak se ukázalo v případě pracovníků platforem. Komise na tuto situaci a na nový svět práce reaguje návrhy na modernizaci právních předpisů v oblasti trhu práce a systémů sociální ochrany. Podle návrhu směrnice o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách platí nové minimální normy pro všechny pracovníky, včetně pracovníků v nestandardních formách zaměstnání. V návrhu doporučení o přístupu k sociální ochraně se pak členské státy vyzývají, aby zajistily přístup k sociálnímu zabezpečení pro všechny zaměstnance a osoby samostatně výdělečně činné, včetně převoditelnosti nároků mezi různými pracovními místy a postaveními v zaměstnání.

V neposlední řadě letošní vydání přehledu poukazuje na některé přetrvávající strukturální problémy, například v oblasti příjmové a genderové nerovnosti, rozvoje dovedností a vzdělávání.

Souvislosti

Každoroční přehled vývoje zaměstnanosti a sociální situace v Evropě představuje aktuální hospodářskou analýzu trendů v zaměstnanosti a sociální oblasti v Evropě. Upozorňuje na problémy, které tyto trendy mohou obnášet, a objasňuje, jak mohou vypadat případná politická řešení. Jedná se o hlavní zprávu, kterou Evropská komise využívá pro analýzu poznatků a posuzování tendencí a budoucích problémů na trzích práce.

Existuje mnoho příkladů, ve kterých se Komise zaměřuje na řešení problémů, na které tyto roční přehledy poukazují. Například v nedávném návrhu Komise ohledně víceletého finančního rámce je vyčleněno více prostředků na investice do lidí, například prostřednictvím nového Evropského sociálního fondu plus a vylepšeného Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci. K plnění příslušných cílů přispějí také iniciativy a nástroje, jako je agenda dovedností pro Evropu, záruky pro mladé lidi, Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí, další posílení programu Erasmus, Evropský sbor solidarity, jakož i návrhy Komise o přístupu k sociální ochraně a transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách.