Členství v OSPZV-ASO ČR

  • Sdružujeme 35 000 členů.
  • Členství v odborovém svazu není podmíněno prací v zemědělství či zpracovatelském průmyslu.
  • Našimi členy jsou zaměstnanci z různých pracovních odvětví.
  • Naším cílem je obhajoba lidí, pro něž je práce hlavním zdrojem obživy.

Programové zaměření OSPZV-ASO ČR

  • Upevnění postavení českých zemědělců a zajištění jejich ekonomické stability v rámci zemědělského trhu Evropské unie.
  • Nepřipustit oklešťování zákoníku práce, které připravuje současná vláda a zamezit přijetí zákona o stávce a výluce.
  • Zvýšení minimální mzdy.
  • Zveřejněno: 09.09.2019
  • Autor: Miroslav Svoboda

V Bruselu se počátkem září uskutečnilo setkání zástupců Konsorcia nevládních organizací, potravinářských a zemědělských podniků k reformě Společné zemědělské politiky, kteří se setkali se zástupci unijních institucí a zúčastnili se veřejného jednání Výboru pro zemědělství a venkov Evropského parlamentu.

Podle tiskové zprávy Agrární komory ČR první schůzku měli zástupci Konsorcia naplánovanou s Dušanem Chrenkem, který doposud působil jako vedoucí zastoupení Evropské komise na Slovensku, přičemž od 16. září se má stát hlavním poradcem Generálního ředitelství pro klima. Hlavním tématem tohoto jednání tak byla aktuální klimatická změna a adaptace zemědělství na ni a budoucí klimatické závazky, které se budou bytostně dotýkat také rezortu zemědělství. Dušan Chrenek například potvrdil závazek dosáhnout klimatické neutrality Evropské unie do roku 2050, v čemž by zemědělství mělo hrát poměrně významnou roli a to nejen s ohledem na snižování emisí metanu nebo nitrátů, ale hlavně jako nástroj pro ukládání CO2 a to prostřednictvím správně obhospodařované půdy a obnovy a kultivace lesů.

Podle Dušana Chrenka je aktuálním „žhavým“ problémem odlesňování, a to ať už záměrné za účelem získání další půdy nebo odlesňování urychlené klimatickou změnou v případě požárů nebo napadením kůrovcem. Problém záměrného odlesňování je v současné době nicméně záležitosti třetích zemí, nikoli Evropské unie, přičemž zástupci Konsorcia upozornili, že jedině efektivní a trvale udržitelná výroba potravin v Evropě může zachránit lesy v jiných částech světa. Studie Humboldtovy univerzity v Berlíně v tomto směru upozorňuje, že omezení výroby potravin v Evropě jen o procento znamená vykácení dalších zhruba 1,5 milionu hektarů lesů v zemích třetího světa.

Diskutovalo se také o roli biopaliv v energetickém mixu, který bude součástí tak zvaného klimatického plánu každé členské země, který bude Evropská komise schvalovat. Větší důraz bude kladen na biopaliva druhé generace, nicméně v této souvislosti zástupci Konsorcia upozornili, že omezení živočišné výroby jako zdroje metanu, povede ke ztrátě organické hmoty v půdě, stejně jako využívání posklizňových zbytků jako biopaliva, a nikoli jejich zapravení do půdy, je z hlediska půdní úrodnosti a zadržení vody v krajině nestrategickým krokem!

Hovořilo se i o aktuálně hojně diskutované hluboké orbě, kterou laická veřejnost vnímá jako všelék, která nicméně z hlediska zadržení vody v krajině, většího nebezpeční vodní a větrné eroze a úniku CO2 do atmosféry rozhodně není univerzálně vhodná pro všechny případy a stanoviště. Zástupci Konsorcia také uvedli, že zemědělci jsou připraveni plnit společenskou objednávku na větší ochranu přírodních zdrojů, což už ostatně v rámci dotační podmíněnosti dělají nyní, nicméně v současné době stagnujících výkupních cen a rostoucích nákladů není možné přicházet s návrhy na omezení rozpočtu pro zemědělství, zastropování dotací nebo omezení podpory citlivých komodit. To by znamenalo faktickou likvidaci zemědělství a zahození jeho potenciálu pro boj proti klimatické změn.

Další schůzkou zástupců Konsorcia bylo jednání se slovenskou europoslankyní zvolenou za stranu Smer Monikou Beňovou, která je členem ve výboru pro životní prostředí Evropského parlamentu COMENVI. Nespornou výhodou Beňové je již její předchozí působení v Evropském parlamentu, a to už od roku 2004, a realistický pohled na věc. Ačkoli ochrana krajiny a přírodních zdrojů je důležitá, nelze, podle Beňové, pod tlakem environmentálních populistů evropské, respektive slovenské a české zemědělství obětovat. Proto pro ni v následujících měsících bude důležitým tématem budoucí rozpočet Evropské unie po roce 2020, kterým se bude také výbor pro životní prostředí zabývat. Beňová upozornila, že kromě podpory zemědělců z unijních zdrojů, tu existuje rozdílná úroveň národních podpor v jednotlivých členských státech, která vede v jedněch v nadprodukci a naopak k naprosté nesoběstačnosti v jiných, což je právě případ Slovenska a České republiky. Řešením by mohla být jednotná míra kofinancování evropských zdrojů, případně zapojení orgánů na ochranu hospodářské soutěže, které by sledovaly nepovolenou podporu.

Vzhledem k tomu, že Radě Evropské unie v současnosti předsedá Finsko, navštívili zástupci Konsorcia také Stále zastoupení Finské republiky při Evropské unii, které má v současné době na starosti přípravu agendy pro zasedání rady. Prioritou pro příštích několik měsíců je přitom podle Finů především pokrok v otázce rozpočtu EU po roce 2020.

Vedoucí úseku zemědělství Kari Valonen účastníky jednání informoval o tom, že Finské předsednictví zaslalo členským zemím v průběhu prázdnin dotazník, který má blíže zjistit priority jednotlivých zemí v oblasti rozpočtu, respektive jejich ochotu rozpočet (ne)navyšovat. Vyhodnocení dotazníku by mělo proběhnout v následujících týdnech a na základě toho mají být připraveny závěry pro jednání Rady Evropské unie. Rozpočet přitom podléhá schválení nejvyšším orgánem EU, Evropskou radou, tedy nejvyššími zástupci moci výkonné, což je v případě České republiky premiér republiky. První jednání Evropské rady na toto téma by mělo proběhnout v říjnu, posléze se očekává diskuze o rozdělení jednotlivých obálek. Finové přitom mají ambici uzavřít alespoň část diskuze o rozpočtu, tedy schválit obecnou rámcovou dohodu.

Mezi priority Finska v oblasti zemědělství patří řešení klimatické změny a ochrana přírodních zdrojů, zjednodušení pro zemědělce a řídící orgány a flexibilita pro jednotlivé členské státy, což se týká také zastropování a vázaných plateb. Zajímavou informací je skutečnost, že Finsko v současnosti vyplácí 19,6 % obálky přímých plateb v rámci tak zvané dobrovolné podpory vázané na produkci. Velkou prioritou pro Finsko je pochopitelně také lesní hospodářství a oběhová ekonomika.

Ještě před samotným zářijovým jednáním Výboru pro zemědělství a venkov se zástupci Konsorcia setkali s novým předsedou výboru z frakce Lidovců (EPP) Němcem Norbertem Linsem. Ten přítomné informoval o tom, že v současné době je aktuálním tématem další osud návrhu reformy, ke kterému se Výbor ještě ve starém složení vyjádřil ve své pozici z 1. dubna 2019. V návaznosti na to bude nutné stanovit si časový harmonogram, přičemž podle Norberta Linse Rada EU minimálně do jara nebude schopna pozici k reformě Společné zemědělské politiky přijmout, už jen vzhledem k tomu, že se nejdříve bude muset usnést k budoucímu rozpočtu.

Jistým rizikem je podle Norberta Linse skutečnost, že řada europoslanců (až 60 %) vykonává svůj první mandát a bude vykazovat snahu zapojit se do něčeho, o čem často ještě nemají dobrý přehled. Například frakce Zelených tak chce zcela zrušit první pilíř Společné zemědělské politiky, tedy přímé platby a z druhého pilíře financovat pouze klimatická opatření a rozvoj venkova. Naproti tomu Lidovci jako tradiční strana venkova podle Norberta Linse jsou jednoznačně pro zachování prvního pilíře, protože ho považují za dobrý nástroj podpory příjmů zemědělců se sociekonomickým dopadem na rozvoj venkova.

V otázce zastropování je Norbert Lins zastáncem tak zvaného „německého kompromisu“, u jehož zrodu podle svých slov sám stál, to znamená, že členské státy nemusí uplatňovat povinné zastropování v případě, že vyplácejí tak zvanou redistributivní platbu, nebo také jinak zvanou platbu na první hektary.

Poté se se konalo samotné jednání Výboru pro zemědělství a venkov, které se ve své dopolední části týkalo autorských práv na některé postupy klasického šlechtění, na jejichž úskalí upozorňoval holandský europoslanec Jan Huitema a odpolední část, na které vystoupil finský ministr zemědělství Jari Leppä. Ten nejen, že potvrdil finskou pozici, která spočívá v boji proti klimatickým změnám, zachování biodiverzity na polích a v lesích a zjednodušení Společné zemědělské politiky, také odpovídal na otázky členů zemědělského výboru. Europoslanec, a zároveň i koordinátor pro Výbor zemědělství a venkova za frakci Identita a Demokracie, Ivan David (SPD) upozornil na nutnost podpory konkurenceschopnosti sektoru. Europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL, frakce EPP) zase apelovala na zjednodušení Společné zemědělské politiky a v této souvislosti upozornila na úskalí související s požadavkem na definici aktivního zemědělce, což se u žadatele vyžaduje. Jari Leppä v rámci svého vystoupení také hovořil o škodách volně žijící zvěří na polních a lesních porostech a škodách způsobených velkými predátory (vlci a medvědi) na hospodářských zvířatech. V této souvislosti se debatovalo také o přemnožení lesní zvěře a řešení hrozícího rozšíření nákazy Afrického moru prasat do dalších zemí EU. Na toto téma má v září v Helsinkách proběhnout konference šéfů veterinárních správ.

Dále bylo dohodnuto, že koordinátoři Výboru pro zemědělství a venkov osloví dopisem hlavní koordinátory jednotlivých poslaneckých frakcí, aby se hlasování o reformě Společné zemědělské politiky posunulo minimálně do listopadu tohoto roku. To znamená, že Výbor pro zemědělství a venkov má do této doby čas pozici svých předchůdců buď otevřít nebo mírně pozměnit, nebo se dohodnout na tom, že bude postoupena plénu (všem 751 poslancům, tak jak je).

Do této situace promlouvá i otázka Brexitu, to je vystoupení Velké Británie z Evropské unie, což by mělo proběhnout 31. října. To znamená, že po tomto datu by o legislativě hlasovalo už jen 751 poslanců.