Změny ve Strategickém plánu SZP povedou ke snížení objemu produkce potravin a tím k jejich zdražení!

Rozhovor s předsedou Odborového svazu pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů ČR Bohumírem Dufkem

Kolektivní smlouvy vyššího stupně na rok 2022 v zemědělství

Odborový svaz pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů ČR dne 24. ledna 2022 a podepsal Kolektivní smlouvu vyššího stupně na rok 2022 se Zemědělským svazem ČR a Českomoravským svazem zemědělských podnikatelů. Plné znění KSVS naleznete v příloze.
  • Zveřejněno: 05.12.2019
  • Autor: Miroslav Svoboda

Poslanci schválili ve středu návrh státního rozpočtu na rok 2020, který počítá se schodkem 40 miliard korun. Zákonodárci navrhli více než 150 dílčích přesunů peněz mezi kapitolami, zejména kvůli školství a sociálním službám. Naprostá většina jich však neuspěla. Návrhy opozice neprošly, bylo schváleno jen několik dříve předjednaných změn od rozpočtového výboru či návrhů KSČM. Pro návrh hlasovalo 108 poslanců ANO, ČSSD a KSČM. Proti bylo 82 hlasů. Rozpočet nyní dostane k podpisu prezident republiky Miloš Zeman, který již dříve uvedl, že tak učiní.

Podle zpravodajství České televize v dílčích hlasováních poslanci přidali peníze například na sociální služby nebo menším obcím na školy a byty. Sněmovna přesunula v rozpočtu kolem dvou miliard korun. Prošly všechny pozměňovací návrhy, které předložila KSČM. Drtivou většinu poslaneckých pozměňovacích návrhů sněmovna odmítla.

Pokud jde o návrhy na přesuny peněz v rámci rozpočtu, tak na sociální služby půjde příští rok o 600 milionů korun navíc. Šlo o návrh rozpočtového výboru sněmovny. Podobně prošlo také 300 milionů korun na nákup vlastnických práv ke kanalizacím a vodovodům, jak navrhoval poslanec Pavel Kováčik (KSČM). Policie dostane navíc 120 milionů korun na munici k výcviku střelby a na neprůstřelné vesty. Navrhl to poslanec Zdeněk Ondráček (KSČM).

Neuspěly návrhy opozice.  Například poslankyně Jana Černochová (ODS) v dílčím hlasování o rozpočtu neprosadila navýšení částky pro armádu o 5,5 miliardy korun. Měly jít hlavně na rozvoj bojových sil. Neuspěla ani snaha poslance Dominika Feriho (TOP 09) přidat dvě miliardy korun na ochranu přírody a jednu miliardu a památky. Sněmovna nepodpořila v dílčích hlasováních ani návrhy poslance Stanislava Blahy (ODS) na zvýšení státní dotace dopravnímu fondu na stavby silnic a železnic až o 5,5 miliardy korun. Sněmovna odmítla i návrhy poslance Zbyňka Stanjury (ODS) na úsporu celkem 46 miliard korun. Chtěl je převést na obsluhu státního dluhu.

Piráti pak nepřesvědčili sněmovnu, aby převedla 12,7 miliard z různých rozpočtových kapitol do vládní rezervy. Přesun měl představovat úsporu výdajů. Poslanec Radovan Vích (SPD) neprosadil odebrání 490 milionů ze zahraničních armádních misí. V rozpočtu je chtěl dát například na rozvoj bojových sil. Sněmovna v dílčím hlasování také odmítla snahu poslankyně Věry Kovářové (STAN) poslat čtyři miliardy korun na opravy krajských silnic. Poslanec Ondřej Polanský (Piráti) neuspěl s návrhem poslat až šestimiliardovou dotaci Správě železniční dopravní cesty. Poslanec Vlastimil Válek (TOP 09) neprosadil přesun dvou miliard korun ze slev na jízdné na elektrifikaci železničních tratí.

Poslanci Vojtěch Munzar a Martin Kupka (oba ODS) neprosadili přesun půl miliardy korun z dotací na podporované zdroje energie dobrovolným hasičům. Sněmovna nepřesunula dvě miliardy korun z inkluze ve školách na speciální školy, jak požadoval Jan Hrnčíř z SPD. Poslanec Marian Jurečka (KDU-ČSL) neuspěl s návrhem na přesun čtyř miliard korun z obsluhy státního dluhu lesníkům na náhrady škod způsobených kůrovcem.

Určitou výjimkou bylo to, že poslanci Václav Votava a Kateřina Valachová (oba ČSSD) neprosadili svůj „disentní návrh“ na přesun tří miliard korun z obsluhy státního dluhu na platy učitelů. Byl v rozporu s koaliční dohodou mezi ANO a ČSSD. Sněmovna také odmítla opoziční návrhy přidat na platy učitelů až 5,5 miliardy korun. Stáli za nimi ODS, Piráti, lidovci, TOP 09 i STAN.

Andrej Babiš: V krizi budeme pumpovat peníze

Téměř celé dopolední jednání (tři hodiny) vyplnil svým projevem o rozpočtu premiér Andrej Babiš (ANO). Zdůraznil, že dochází k ochlazení světové ekonomiky s tím, že česká vláda nikdy nezaškrtí ekonomiku tak, jak to udělala pravicová vláda za minulé krize. Přístup současné vlády bude právě opačný. Pokud bude hůř, o to víc bude stát pumpovat peníze do lidí, do platů, do důchodů, do ekonomiky a do investic.

Předseda Pirátů Ivan Bartoš v navazující odpolední diskuzi však zopakoval, že Piráti návrh rozpočtu na příští rok nepodpoří. Vládní návrh státního rozpočtu nemá podle něj žádnou vizi a jde o „myšlenkovou pustinu“ a o rozpočet setrvačnosti. Zároveň upozornil, že hlasování o rozpočtu nebe hlasování o jeho výši pro příští rok, ale o tom, jak jsou opoziční politické strany spokojeny s vládou premiéra Andreje Babiše, kterou tvoří hnutí ANO a ČSSD s podporou KSČM. Piráti s touto vládou spokojeni nejsou, a proto nepodpoří návrh rozpočtu na příští rok. Přičemž poukázal na to, že rozpočet vychází i ze zákonů, které dosud nebyly schváleny. Zmínil novelu daňového řádu, který prodlužuje splatnost vratek na dani z přidané hodnoty o 15 dnů a návrh na zavedení digitální daně.

Podle předsedy SPD Tomia Okamury obsahuje návrh rozpočtu i škodlivé výdaje, třeba na inkluzi, a proto ho také nepodpoří. Tomio Okamura doslova prohlásil, že stát financuje škodlivé projekty. Kromě inkluze jde také i o politické neziskovky a o solární barony. Návrh rozpočtu, podle něho, neobsahuje priority SPD ani priority velké části obyvatel, navíc stát podle něho nadále zadlužuje. 

Předseda STAN vít Rakušan rovněž uvedl, že návrh rozpočtu nedostane podporu ani od jejich hnutí, kterému vadí, že se vláda chová fiskálně nezodpovědně. České republice se daří dobře a vláda přitom netvoří rozpočtové rezervy. Naopak je spotřebovává, a aby získala další finance, rozprodává hmotné rezervy a snaží se najít úspory, respektive peníze na investice tak, že si od lidí bere peníze ze zvýšených daní. Zároveň se chová nezodpovědně, když se nesnaží šetřit na provozu státu, ani nepřestavuje gejzír investic, které by Českou republiku posunuly správným směrem.

Podle předsedy ODS Petra Fialy není návrh rozpočtu proinvestiční, protibyrokratický ani rozvojový.

Naproti tomu premiér Andrej Babiš ve svém tříhodinovém projevu uvedl, že česká ekonomika je jednou z nejvíce stabilních v Evropě. Konstatoval, že naši zemi čeká skvělá budoucnost, neboť se vracíme tam, kde jsme byli za první republiky. Vyzdvihoval také úspěchy vlády a její kroky v plánovaných investicích, ve školství, zdravotnictví nebo digitalizaci veřejné správy. Věnoval se i plánovaným armádním nákupům, výdajům na obranu nebo boji s klimatickou změnou. Hovořil například o plánech na zadržování vody v krajině, o odpadovém hospodářství nebo o plánu vysadit miliardy sazenic stromů.

Česká televize k tomu uvedla, že podle některých analytiků by ale vláda mohla operovat i s vyšším než 40miliardovým deficitem a financovat zejména investice do infrastruktury.

Základní parametry návrhu rozpočtu na rok 2020

Podle zpravodajství České televize příjmy státní kasy mají dosáhnout 1,578 bilionu korun. Výdaje tuto částku přesáhnou o čtyřicet miliard (1,618 bilionu) a polovinu (885 miliard) z nich budou tvořit takzvané mandatorní výdaje čili ty, které se z rozpočtu musí vyplatit podle zákona. Jde především o sociální dávky a důchody. Tím vzniká i diskutovaný schodek rozpočtu ve výši čtyřiceti miliard korun.

Výše deficitu je na příští rok plánovaná ve stejné výši jako na letošek, záležet bude na konečném výsledku státního hospodaření. Minulé roky totiž ukazují, že rozdíl mezi tím, jak ministerstvo financí zákon o státním rozpočtu naplánovalo, a tím, jak pak státní rozpočet skončil, může být až 132 miliard, jako tomu bylo v roce 2016; místo návrhu se sedmdesátimiliardovým deficitem končila kasa v plusu 62 miliard.

Hlavní změny, které Čechy v roce 2020 v souvislosti se státním rozpočtem čekají, se týkají penzí. Průměrný starobní důchod se má zvýšit o 900 korun na měsíc, většina z toho je zákonem dané zvýšení. Menšinová vláda hnutí ANO a sociální demokracie pak navíc seniorům přidala 151 korun měsíčně.

Zvýšit se má také rodičovský příspěvek, celkově o 80 tisíc korun, a růst mají i platy zaměstnanců ve veřejné sféře. Šetřit stát hodlá například na místech ve státní správě; plánuje se zrušení tří tisíc z nich.

V souvislosti s deficitem premiér Andrej Babiš kritizoval bývalé vlády vedené ODS, kterou obvinil, že zavinila problém s prudkým rozvojem solárních elektráren. Podle něho je „dědictví ODS je šílené“. Občanským demokratům vzkázal, že zničili státní rozpočet.

Jen letos jde na dotaci výkupních cen elektřiny ze solárních elektráren podle Andreje Babiše 30 miliard korun. Upozornil, že prezident ČR Miloš Zeman neustále kritizuje, že solární baroni dostávají peníze ze státního rozpočtu. Přičemž Andrej Babiš poznamenal, že je to dědictví po bývalých vládách. „Kdyby nebyly soláry, tak jsme mohli těch 30 miliard dát skutečně potřebným,“ dodal premiér Andrej Babiš.

Premiér Andrej Babiš rovněž kritizoval pozměňovací návrhy opozice, které podle něho nejsou v souladu s rozpočtovými pravidly, protože některé snižují vládní rozpočtovou rezervu pod zákonem stanovenou hranici. Pozměňovací návrhy, které poslanci přednesli samostatně ve druhém čtení, přesouvají kolem 11 procent plánovaných výdajů rozpočtu. Celkové výdaje rozpočtu mají činit 1618 miliard korun.

Andrej Babiš dále kritizoval i návrhy opozice brát v rozpočtu peníze ze slev v dopravě pro seniory a studenty. „Senioři tu slevu velice oceňují,“ řekl a dodal, že se zároveň zvýšilo využití veřejné dopravy. Kritiky se dočkal i návrh Stanislava Blahy (ODS) vzít půl miliardy z výdajů na kosmické aktivity.

„Kosmické aktivity významně přispívají k ekonomickému růstu a zaměstnanosti v České republice,“ argumentoval. Jsou podle něj například odrazem ekonomické vyspělosti země, protože dodávají vyspělé technologie.

Názor Hospodářské komory ČR

Z hlediska základních makroenomických ukazatelů je česká ekonomika ve velmi dobré kondici. Zvláště ve srovnání s mnoha dalšími evropskými zeměmi, včetně členů eurozóny, uvedl pro ČT24 prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý. Dodal však, že jsme nyní v sestupné fázi hospodářského cyklu. „To znamená, že je připravován (státní) rozpočet pro rok, kdy očekáváme, že růst bude zpomalovat,“ dodal.

Hospodářská komora ČR je v prognóze vývoje optimističtější než mnozí jiní a pro letošek i pro příští rok odhaduje meziroční růst zhruba o 2,5 procenta. Existují zde však vnější rizika typu brexit či problémů automobilového průmyslu, která se velmi těžko vyčíslují.

K navrženému čtyřicetimiliardovému schodku v návrhu státního rozpočtu 2020, řekl Vladimír Dlouhý, že Česká republika si tento rozpočet může dovolit. Otázka ovšem je, za co bude utracen. Přirozeně, že jako negativum Vladimír Dlouhý vidí růst mandatorních výdajů, které už tvoří přes polovinu z celkových výdajů státu. Doporučil vykročit směrem k hlubší důchodové reformě a k přehodnocení některých sociálních a zdravotních dávek, aby peníze dostávali ti, co to opravdu potřebují, a nebyl prostor pro „černé pasažery“. Preferoval by vyšší výdaje na investice.

Podle odborů jde o rozumný kompromis

Ve zpravodajství našeho portálu Odbory.info jsme při různých příležitostech, ať již jde o zpravodajství či rozhovory s odborovými funkcionáři, několikráte zdůraznili, že odbory chápou návrh státního rozpočtu pro rok 2020 jako rozumný kompromis. Mimochodem, bylo to například v rozhovoru s předsedou Asociace samostatných odborů (ASO) Bohumírem Dufkem, který jsme uveřejnili 16. října tohoto roku.