Devět premiérů evropských zemí, v rámci EU, požaduje změny Evropské úmluvy o lidských právech a snadnější vyhošťování cizinců. Uvádí na svém webu Za oponou migrace český expert na problematiku migrace Vlastimil Veselý.

Ve svém zprávě se zabývá především tím, jaká zpřísnění přinese novela azylového zákona a co se děje na německých hranicích v Polsku a ČR?

V textu své zprávy dále poukazuje na to, že zachytil v českých médiích zprávu o tom, že premiér Petr Fiala spolupodepsal 22. 5. 2025 dopis devíti premiérů (k iniciativě Dánska a Itálie se připojilo také Polsko, Rakousko, Belgie, Estonsko, Lotyšsko a Litva), který volá po změnách při uplatňování Evropské úmluvy o lidských právech při vyhošťování ilegálních migrantů. Státy by tak dostaly širší možnosti rozhodovat o vyhošťování cizinců, kteří spáchají násilnou či drogovou trestnou činnost, i větší volnost při rozhodování, jak monitorovat pachatele trestné činnosti, které nelze vyhostit.

Podle experta Vlastimila Veselého by, tento podpis premiéra Fialy pod uvedeným dokumentem, mohl přinést body pro ODS, a to od kritiků masové migrace v rámci předvolební kampaně. Na druhé straně, jak dále poznamenává, to asi neprospěje vztahům v koalici, protože promigrační ministři STAN a TOP09 by, podle něho, něco takového rozhodně nepodepsali.

„Je třeba se podívat na to, jak Evropský soud pro lidská práva rozvinul svůj výklad Evropské úmluvy o lidských právech. Zda Soud v některých případech příliš nerozšířil oblast působnosti Úmluvy ve srovnání s původními záměry Úmluvy, a neposunul tak rovnováhu mezi zájmy, které by měly být chráněny.

Domníváme se, že vývoj výkladu Soudu v některých případech omezil naši schopnost přijímat politická rozhodnutí v našich vlastních demokraciích. A tím ovlivnil způsob, jakým můžeme jako vedoucí představitelé chránit naše demokratické společnosti a naše obyvatelstvo před výzvami, kterým v dnešním světě čelíme. Byli jsme například svědky případů týkajících se vyhošťování cizích státních příslušníků, kteří se dopustili trestné činnosti, kdy výklad Úmluvy vedl k ochraně nesprávných osob a představoval přílišné omezení možnosti států rozhodovat o tom, koho vyhostí ze svého území,“ píše Vlastimil Veselý ve svém textu zprávy o protimigrační politice EU.

Expert na migraci Vlastimil Veselý dále doporučuje, aby Česká republika přijala rozhodnější opatření v rámci své migrační politiky proti těm cizincům, kteří se u nás nechovají rozumně a dopouštějí se násilných trestných činů.

Podle něho by Česká republika měla přijmout tato opatření:

1. a) Měla by mít větší prostor pro vnitrostátní rozhodování o tom, kdy vyhostit cizince, kteří se dopustili trestné činnosti. Například v případech závažné násilné nebo drogové trestné činnosti. Taková trestná činnost má ze své podstaty vždy závažné důsledky pro oběti.
2. b) Česká republika potřebuje mít větší volnost při rozhodování o tom, jak mohou naše orgány sledovat například kriminální cizince, které nelze vyhostit z našeho území. Zločince, které nelze deportovat, přestože využili naší pohostinnosti k páchání trestné činnosti a způsobili, že se ostatní necítí bezpečně.
3. c) Česká republika musí být schopna podniknout účinné kroky proti nepřátelským státům, které se snaží využít našich hodnot a práv proti nám. Například instrumentalizací migrantů na našich hranicích.

„Víme, že se jedná o citlivou diskusi. Ačkoli je naším cílem chránit naše demokracie, budeme pravděpodobně obviněni z opaku,“ konstatuje Vlastimil Veselý.

Změna azylového zákona

Zpráva experta Vlastimila Veselého dále uvádí, že Poslanecká sněmovna PČR v červnu schválila novelu azylového zákona, a mj. možnost rušení nebo neprodloužení pobytu cizincům, kteří v Česku opakovaně páchají závažné přestupky, přesněji, „kteří se třikrát za jeden rok dopustí přestupků proti veřejnému pořádku, občanskému soužití a majetku (opakované krádeže v obchodech, ublížení na zdraví, hrubé násilí).

Pokud bude cizinec vyhoštěn, nebude už moci žádat o azyl, čímž by se mělo zamezit podávání účelových žádostí o mezinárodní ochranu. V případě, že o vyhoštění rozhodne jiný členský stát, v Česku se znovu rozhodovat nebude. Do jednoho se spojí řízení o neudělení mezinárodní ochrany a o rozhodnutí o návratu cizince do země původu. Soudy budou muset zvážit, zda v případě, kdy bude cizinec odsouzen za trestnou činnost, je namístě uložit také trest vyhoštění.

Migranti by měli procházet i novým epidemiologickým vyšetřením. Policie a úřady budou moci použít informace z mobilních telefonů migrantů k jejich identifikaci. Žadatelům o azyl budou moci úřady podle ministerstva vnitra také určit místo pobytu nebo nařídit povinnost pobývat v azylových zařízeních. Úřady budou moci omezit sociální standardy žadatelů o azyl na ubytování a stravu i omezit jejich přístup na pracovní trh,“ konsatuje zpráva experta Vlastimila Veselého.

Co se děje na polsko-německé hranici. Na české ne?

Ve své zprávě se expert Veselý dále věnuje i situaci na polsko-německé hranici. Píše, že polská vláda počátkem července rozhodla o obnovení hraničních kontrol s Německem, a to od 7. 7. 2025, a dále o povolání armády v reakci na fakt, že Němci přivážejí na hranice migranty bez dokladů, a polští občané v pohraničí zakládají domobranu. „Celkem má být na podporu operací pohraniční stráže vysláno až 5 tisíc vojáků z územních obranných sil, vojenské policie a letectva, přičemž letectvo bude zapojeno do průzkumných a sledovacích operací s využitím bezpilotních letounů,“ uvedl generální štáb polské armády.

„Němečtí policisté vracejí nelegální migranty do Polska … s tím, že je musí Polsko převzít. Potíž je v tom, že migranti nemají žádné doklady, a navíc se někteří polským novinářům svěřili, že do Německa přijeli lodí ze Somálska či dokonce z ČR. Na rozdíl od Itálie nebo Dánska, které explicitně odmítají přijímat zpět migranty, pokud nelze provést jejich přesnou identifikaci nebo doložit, že přišli přes jejich území, Polsko to zatím nedělá – což vyvolává dojem jednostranné ústupnosti,“ píše Vlastimil Veselý.

„V pohraničních městech to vyvolalo vlnu nevole, občané zakládají domobranu, která monitoruje činnost německé policie a polské pohraniční stráže,“ cituje Vlastimil Veselý německá média. Podle něho německá policie totiž přiváží autobusem migranty na hranici, odkud je autobusy polské pohraniční stráže odvážejí do polského vnitrozemí. Jedná se už o stovky osob. Přičemž k tomu konstatuje, že podle německých zdrojů, od 8. května, federální policie vrátila na německo-polské pozemní hranici přibližně 1300 osob, z nichž asi 130 požádalo o azyl. Žádné ženy ani děti Němci Polákům nevracejí.

Načež si klade řečnickou otázku: „Není situace na německo-české hranici podobná?“ Těžko říci, odpovídá si zároveň. Načež k tomu dodává, že naše média přinášejí pouze kusé zprávy a tamní situace není, na rozdíl od Polska, předmětem široké veřejné diskuse. Přitom, podle něho, postoj české vlády, vůči Německu, je ještě servilnější. „Od zpřísnění kontrol na začátku května zadrží týdně německá policie na 60 lidí, kterým zakáže vstoupit do Německa a otočí je zpět do Česka. K tomu Němci vyhostí v rámci evropské politiky zpět do Česka měsíčně minimálně 10 migrantů. Do Německa se snaží dostat nově hlavně Ukrajinci,” uvádí expert Vlastimil Veselý.

Podle něho to v součtu může u nás znamenat i stovky osob. Otázka je, na jaká místa jsou ilegální migranti, z německo-české hranice, převáženi, a co s nimi bude dále. „Komu je předá Česká republika, když je tak ochotně převzala? Naše armáda na hranicích nepomůže? Aspoň toto bychom měli vědět,“ tak zhodnotil, současnou situaci u nás, expert na migraci Vlastimil Veselý.