Změny ve Strategickém plánu SZP povedou ke snížení objemu produkce potravin a tím k jejich zdražení!

Rozhovor s předsedou Odborového svazu pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů ČR Bohumírem Dufkem

Kolektivní smlouvy vyššího stupně na rok 2022 v zemědělství

Odborový svaz pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů ČR dne 24. ledna 2022 a podepsal Kolektivní smlouvu vyššího stupně na rok 2022 se Zemědělským svazem ČR a Českomoravským svazem zemědělských podnikatelů. Plné znění KSVS naleznete v příloze.
  • Zveřejněno: 06.11.2019
  • Autor: Miroslav Svoboda

Svatomartinské slavnosti jsou pro chovatele hus vrcholem sezony. Přitom je to trend teprve posledního desetiletí, za který mohou hlavně vinaři a jejich mladá vína, neboť v restauracích se k mladým vínům podává právě svatomartinská husa. Podle ministerstva zemědělství však potřebuje drůbežářský sektor posílit. Chlazené huse z českého chovu konkuruje mražené maso ze zahraničí.

Pro tuzemský trh se každoročně vylíhne okolo 170 tisíc hus. Například husí farma Zbyňka Opatrného v Tovačově na Přerovsku vykrmí ročně až tisíc kusů hus, které prodává v rozmezí mezi zářím a listopadem. Už od poloviny října jsou ale podle jejího spolumajitele stavy vyprodané. Podobně jsou na tom i ostatní farmáři. Podle Zbyňka Opatrného je ideální doba pro objednání husy začátkem září.

Z celoroční spotřeby hus zabírá sedmdesát procent právě svatomartinské období. Pro chovatele hus je listopadová tradice jedním z hlavních zdrojů příjmu. Podle šéfkuchaře Petra Ježka jsou Svatý Martin a Svatý Štěpán (o vánocích) dny, kde se v Čechách a na Moravě projevuje o husu největší zájem. O svátku Svatého Martina k tomu přispává tradice, která se u nás zrodila v posledním desetiletí, to je při ochutnávce mladého vína, které se smí otevřít právě na Svatého Martina.

Podle vinařů je to polozapomenutý zvyk, který vinaři obnovili před deseti lety. Přirozeně, že na propagaci tohoto zvyku se úspěšně u nás podílem Vinařský fond ČR. Přičemž k původní ochutnávce vína se logicky přidala i nabídka svatomartinské husy. Takže, jak sami chovatel hus přiznávají, za obrovský zájem o to, aby byla husa o těchto svátcích podávána na stůl, vděčí v podstatě vinařům.

Ovšem na úterní tiskové konferenci, kterou uspořádala Českomoravská drůbežářská unie ve spolupráci s Agrární komorou ČR a Ministerstvem zemědělství ČR, zaznělo, že je zájem chovatelů hus, aby poptávka po tomto vysoce kvalitním masu byla celoroční. Podle náměstka pro řízení sekce zemědělství a potravinářství Ministerstva zemědělství ČR Jindřicha Fialky by to mohlo vést k větší soběstačnosti České republiky v drůbežářském sektoru. Od roku 2010 totiž klesla z 85 procent na pouhých 65. Podle Jindřicha Fialky může za pokles zájmu spotřebitel, který stále preferuje mraženou husu dovezenou z Polska nebo z Maďarska. Pokud by byl český konzument ochotný připlatit si, tuzemští farmáři by mohli svou nabídku rozšířit. „Nikdo nebude dělat nabídku, která nebude oceněna v průběhu celého roku,“ říká Jindřich Fialka a dodává, že dovozy ze zahraničí narostly v průběhu let o padesát procent.

Na jednoho Čecha ročně připadá okolo 200 gramů husího masa. Přitom drůbeží maso obecně je ve spotřebě druhé hned za masem vepřovým. Průměrný Čech zkonzumuje za rok 28,4 kilogramů drůbeže.

Stavy hus se v České republice dlouhodobě nemění. V roce 2010 to bylo 19 tisíc kusů a v roce 2019 o tisíc kusů více. Znatelnější propad zaznamenali farmáři pouze v roce 2015, tehdy bylo hus jen kolem 15 tisíc.

Zároveň náměstek ministra zemědělství Jindřich Fialka podotkl, že v ČR je drůbež výhradně chlazena vzduchem. Tento způsob je modernější a nejefektivnější, co se týká kvality a bezpečnosti potravin z hlediska spotřebitele“. Například v Polsku se běžně nevyužívá chlazení drůbežího masa vzduchem. Z hlediska spotřebitele je také významná povinnost uvádět zemi původu na obale. Spotřebitel tak jasně ví, jakou drůbež či vejce si kupuje, dodal Jindřich Fialka. Ovšem, podle drůbežářů, problematickými zůstávají opakující se záchyty polského drůbežího masa, které je kontaminováno bakterií salmonelózy. Přední čeští šéfkuchaři proto doporučují drůbeží maso vybírat jen to chlazené, tedy od českých dodavatelů a vyhýbat se pokud možno dovozům. Podle šéfkuchaře Petra Ježka, maso, které projde mrazem může být na talíři tuhé, může mít horší kvalitu masa a také hrozí, že bude jinak zbarvené. To se, podle něho, u chlazené drůbeže nemůže stát, zachová si totiž stále svou čerstvost a přirozenou, nezměněnou chuť. Při svatomartinské hostině se mimo jiné nemáme nechat napálit prodejci, kteří na pultech jako husu nabízejí tzv. „huso-kachny“. V tomto případě se jedná o kachnu pižmovou nebo o kachnu pižmovou kříženou s kachnou pekingskou. V žádném případě nejde o husu, dodal Petr Ježek.