Členství v OSPZV-ASO ČR

  • Sdružujeme 35 000 členů.
  • Členství v odborovém svazu není podmíněno prací v zemědělství či zpracovatelském průmyslu.
  • Našimi členy jsou zaměstnanci z různých pracovních odvětví.
  • Naším cílem je obhajoba lidí, pro něž je práce hlavním zdrojem obživy.

Programové zaměření OSPZV-ASO ČR

  • Upevnění postavení českých zemědělců a zajištění jejich ekonomické stability v rámci zemědělského trhu Evropské unie.
  • Nepřipustit oklešťování zákoníku práce, které připravuje současná vláda a zamezit přijetí zákona o stávce a výluce.
  • Zvýšení minimální mzdy.
  • Zveřejněno: 11.02.2020
  • Autor: Miroslav Svoboda

Vodné a stočné od prvního ledna navýšila většina vodárenských společností. Podle odborníků jde o největší zdražení vody za posledních několik let. Čeká se ovšem, že v polovině roku voda mírně zlevní, a to díky snížení sazby DPH. Zpravodajský ekonomický deník E15 k tomu uvádí, že většina domácností v České republice je napojena na veřejnou vodovodní síť. Kolik za vodné a stočné zaplatí, pak záleží na obchodní politice jednotlivých vodárenských společností. Těch jsou desítky a v každém regionu je proto jiná cena vody. Praha je tak například levnější než Plzeň.

Zpráva deníku E15 dále konstatuje, že po Novém roce stouplo vodné a stočné ve většině regionů, v některých oblastech dokonce o více než deset procent. Načež to kometuje názorem odborníka Tomáše Ondry s portálu Vodárenství.cz, který říká, že zdražení se týká větších i menších měst, oblastí, kde provozují vodárenskou infrastrukturu města, i lokalit, kde působí soukromé společnosti. Veřejný provozovatel tedy neznamená levnější a soukromý neznamená dražší provozovatel, jak se někde mylně traduje. Jako typický příkladem je Plzeň, kde je provozovatelem vodohospodářské infrastruktury město a kde od Nového roku narostlo vodné a stočné o 12 procent.

Podle náměstka primátora Plzně Pavla Šindeláře, je hlavním důvodem tohoto růstu ceny vodného zvýšení nájemného za městskou vodohospodářskou infrastrukturu, které inkasuje město s tím, že vybrané peníze město vloží do opravy a modernizace sítí. Zatímco loni Plzeňané platili za kubík vody 88,38 koruny, od Nového roku to je 98,81 koruny.

Za vodu si připlatí Praha. Voda zdražila i v Praze. Od ledna za ni obyvatelé zaplatí 94,01 koruny za metr krychlový. Oproti loňskému roku stoupla cena vody o 4,9 procenta. Podle Tomáše Mrázka, mluvčího Pražských vodovodů a kanalizací, nárůst ceny vodného je rozdělen na část inflační, která pokrývá růst provozních nákladů, a část investiční, která je určena na investice do vodohospodářského majetku.

Zdražení se nevyhnulo ani Středočeskému kraji. Například na Kladensku stanovila společnost Vodárny Kladno – Mělník cenu vodného a stočného pro rok 2020 na 105 korun za metr kubický vody. Podle svého vyjádření získá společnost více peněz na nutné investice, a to o 90 milionů korun ročně navíc. Cena za kubík vody se zvýšila také na Olomoucku, a to o 1,74 koruny, konkrétně na 87,01 koruny. Cenu vodného a stočného od ledna zvýšila i společnost SmVaK Ostrava. Nárůst je o 4,91 procenta. Lidé tak nyní platí za kubík 89,26 koruny. Také ostravská společnost vysvětluje zdražením nutností investic. Celkem 900 milionů korun také vloží vodohospodáři do modernizace, rozvoje a oprav infrastruktury. Jedná se o vůbec nejvyšší alokovanou částku v historii společnosti.

V průměru budou české domácnosti letos platit 94 korun za kubík. Ceny vodného a stočné ale nejsou pro letošní rok konečné. Ve většině měst a obcí se vodné a stočné bude v roce 2020 měnit dvakrát. Leden sice přinesl zdražení, ale v květnu má cena poklesnout. Stát totiž sníží sazbu DPH z 15 na deset procent. Podle Tomáše Ondry většina domácností by tak měla platit za vodu méně, výjimku ale tvoří Praha, která zlevňování neplánuje. Ministerstvo financí navíc, jak dále uvedl, jednoznačně deklarovalo, že bude přísně zkoumat a posuzovat, zda vodárenské společnosti skutečně snížení DPH do konečné ceny promítly.

Zpráva deníku E15 dále upozorňuje, že cenu vody ovlivňuje řada proměnných. Mezi jinými to jsou náklady na nákup vody z podniků povodí, přičemž se ceny liší podle konkrétního povodí, započítat je třeba náklady na chemikálie při čištění odpadních vod a úpravu pitné vody, na zpracování a odvoz kalů, na mzdy zaměstnanců a na energie. V neposlední řadě musejí podniky počítat i s investicemi na údržbu a modernizaci infrastruktury. V posledních letech se do obnovy vodohospodářské infrastruktury a zkvalitnění služeb dodávek pitné vody investovalo zhruba deset miliard korun ročně. To má vliv i na rostoucí kvalitu vody. Tomáš Ondra k tomu říká, že kvalita vody se posuzuje podle řady ukazatelů, mezi které například patří počet překročení limitních hodnot, mezních nebo nejvyšších mezních hodnot. Dále se pečlivě monitoruje mnoho chemických, fyzikálních a mikrobiologických hodnot a v tomto ohledu se Česká republika řadí k zemím s nejnižším výskytem těchto znečištění.

  • Zdroj: E15