Evropská komise dnes představila plán, jak posílit eurozónu:

·         Aby EU odolala příštím krizím, navrhuje Komise zřízení Evropského měnového fondu (EMF)

·         EMF má pomáhat zemím EU znovu získat nebo zachovat přístup k trhu se státními dluhopisy, poskytovat společné jištění a fungovat jako půjčovatel poslední instance na řešení potíží bank v problémech

·         Komise otevírá diskuzi o evropském ministru hospodářství a financí, který by spojoval funkce místopředsedy Komise a předsedy Euroskupiny

·         Komise dále navrhuje začlenit do práva EU tzv. fiskální pakt – mezivládní dohodu pro zdravé státní rozpočty a finance, který ČR jako jediná spolu s Británií nepodepsala

·         Navrhuje nové rozpočtové nástroje pro eurozónu v rámci rozpočtu EU

·         Sem patří např.: předvstupní nástroj pro kandidáty na euro včetně ČR a fond pro země, které jsou zasaženy krizí a musí škrtit domácí investice

·         Tyto návrhy jsou součástí diskuze o budoucnosti EU, která by se měla završit do léta 2019

Evropská komise dne 6.12.2017 předložením akčního plánu a několika konkrétních opatření plní závazek, který učinil předseda Komise Jean-Claude Juncker ve svém projevu o stavu Unie v roce 2017 a který je obsažen i ve zprávě pěti předsedů z roku 2015, prohloubit evropskou hospodářskou a měnovou unii.

Evropská komise navazuje na vizi představenou ve zprávě pěti předsedů z června 2015 a v diskusních dokumentech o prohloubení hospodářské a měnové unie a obudoucnosti financí EU z jara 2017 a stanovila plán prohloubení hospodářské a měnové unie, včetně konkrétních kroků, které mají být podniknuty v příštích 18 měsících. Jako součást tohoto balíčku bylo rovněž předloženo několik iniciativ. Celkovým cílem je posílit jednotu, účinnost a demokratickou odpovědnostevropské hospodářské a měnové unie do roku 2025.

Předseda Juncker prohlásil: „Po letech krizí je nyní vhodná doba, abychom vzali budoucnost Evropy do svých rukou. Dnešní silný hospodářský růst nám dává impulz dále pokračovat v zajišťování větší jednoty, účinnosti a demokratičnosti naší hospodářské a měnové unie a jejího přínosu pro všechny naše občany. Není lepší doba, kdy opravovat střechu, než když svítí slunce.“

Prohloubení hospodářské a měnové unie (HMU) je prostředkem, který má tyto cíle: více pracovních míst, růst, investice, sociální spravedlnost a makroekonomickou stabilitu. Jednotná měna zajišťuje ochranu a příležitosti pro Evropany a silná a stabilní eurozóna je zásadní pro své členy i pro EU jako celek. V posledních letech dochází k významným institucionálním reformám, které mají posílit HMU v Evropě, avšak její struktura je stále nedokončená. Dnešní plán odráží zbývající výzvy a stanoví další postup.

Hospodářská a finanční krize, jež Evropu zasáhla, nezačala v eurozóně, ale odhalila některé její institucionální nedostatky. Téměř o deset let později, díky odhodlanému úsilí na všech úrovních, Evropa zažívá výrazné oživení a hospodářský růst ve všech členských státech. Nezaměstnanost je na nejnižší úrovni od roku 2008. Hospodářské klima je na nejvyšší úrovni od roku 2000. Evropané rovněž projevují nejvyšší úroveň podpory jednotné měně od zavedení eurobankovek a mincí.

To otevírá příležitost k prohloubení evropské hospodářské a měnové unie. Příštích 18 měsíců by mělo být využito k uskutečnění dalších nutných kroků, jak bylo dohodnuto v agendě lídrů.

Kromě plánu dnešní balíček obsahuje čtyři hlavní iniciativy:

1.      Návrh na zřízení Evropského měnového fondu (EMF), zakotveného v právním rámci EU a vycházejícího ze zavedené struktury Evropského mechanismu stability (ESM). V posledních letech hraje ESM rozhodující úlohu při zajišťování stability eurozóny tím, že pomáhá členským státům znovu získat nebo zachovat přístup k trhu se státními dluhopisy. EMF by vycházel ze struktury ESM, přičemž jeho současné finanční a institucionální struktury by zůstaly v zásadě zachovány, a to i pokud jde o úlohu vnitrostátních parlamentů. Měl by tedy pokračovat v pomoci členským státům eurozóny, které se dostanou do finančních potíží. Kromě toho by EMF poskytoval společné jištění pro Jednotný fond pro řešení krizí a měl funkci půjčovatele poslední instance s cílem usnadnit řádné řešení potíží bank v problémech. Počítá se rovněž s rychlejšími rozhodovacími procesy v naléhavých případech a přímou účastí na řízení programů finanční pomoci. Postupně by EMF mohl rovněž vyvinout nové finanční nástroje, například na podporu možné stabilizační funkce. Evropský parlament a Rada se vyzývají, aby tento návrh přijaly do poloviny roku 2019.

2.      Návrh na začlenění zásadních prvků Smlouvy o stabilitě, koordinaci a správě do právního rámce Unie, s přihlédnutím k přiměřené flexibilitězakotvené v Paktu o stabilitě a růstu a identifikované Komisí od ledna 2015. V roce 2012 se 25 podepsaných členských států právně zavázalo začlenit zásadní prvky uvedené smlouvy do práva Unie pět let po jejím vstupu v platnost, což odpovídá 1. lednu 2018. Vyzval k tomu i Evropský parlament. Návrh začleňuje do práva Unie hlavní prvky smlouvy s cílem podpořit zdravé rozpočtové rámce na vnitrostátní úrovni a je plně v souladu se stávajícími pravidly definovanými v primárních a sekundárních právních předpisech. Evropský parlament a Rada se vyzývají, aby tento návrh přijaly do poloviny roku 2019.

3.      Sdělení o nových rozpočtových nástrojích pro stabilitu eurozóny v rámci Unie, které předkládá vizi, jak se některé rozpočtové funkce nezbytné pro eurozónu a EU jako celek mohou rozvíjet v rámci veřejných financí EU v současnosti i v budoucnu. Sdělení se zabývá čtyřmi konkrétními funkcemi: a) podporou členským státům na strukturální reformy prostřednictvím nástroje pro provádění reforem a technické podpory na žádost členských států; b)specializovaným konvergenčním nástrojem pro členské státy, které jsou na cestě k přijetí eura; c) mechanismem jištění pro bankovní unii, prostřednictvím EMF/ESM, které má být schváleno do poloviny roku 2018 a zavedeno do roku 2019; a d) stabilizační funkcí k udržení úrovně investic v případě velkých asymetrických otřesů. Komise předloží nezbytné iniciativy v květnu 2018 v rámci svých návrhů pro víceletý finanční rámec pro období po roce 2020. Evropský parlament a Rada se vyzývají, aby tyto návrhy přijaly do poloviny roku 2019. Na období 2018–2020 Komise rovněž navrhuje posílit program na podporu strukturálních reforem zdvojnásobením dostupných finančních prostředků na činnosti technické podpory, a dosáhnout tak výše 300 milionů eur do roku 2020. Komise také navrhuje vyzkoušet nový nástroj pro provádění reforem v pilotní fázi. Za tím účelem Komise navrhuje cílené změny nařízení o společných ustanoveních, kterými se řídí evropské strukturální a investiční fondy, s cílem rozšířit možnosti využití části jejich výkonnostní rezervy na podporu dohodnutých reforem. Evropský parlament a Rada se vyzývají, aby přijaly tyto dva návrhy v roce 2018.

4.      Sdělení uvádějící možné funkce evropského ministra hospodářství a financí, který by mohl být místopředsedou Komise a předsedou Euroskupiny, což je podle stávajících Smluv EU možné. Sloučením stávajících pravomocí a dostupných odborných znalostí by tento nový post posílil soudržnost, účinnost, transparentnost a demokratickou odpovědnost tvorby hospodářské politiky pro EU a eurozónu, a to při plném respektování pravomocí členských států. Dosažení společného porozumění, pokud jde o úlohu ministra, do poloviny roku 2019 by umožnilo jeho ustavení v rámci jmenování příští Komise. Euroskupina by pak mohla rovněž rozhodnout, že ministra zvolí jako svého předsedu pro dvě po sobě jdoucí období, aby se sladily oba mandáty.

Dnešní balíček není prvním ani posledním krokem v procesu dokončování evropské hospodářské a měnové unie, která je jednou z hlavních priorit Junckerovy Komise, jak je uvedeno v jeho politických směrech, ve zprávě pěti předsedů a v diskusních dokumentech o prohloubení hospodářské a měnové unie a budoucnosti financí EU. Všechny reformy byly doposud vedeny potřebou spojit solidaritu a odpovědnost na všech úrovních a to je také hlavní prioritou dnešního balíčku.

„Evropa má znovu vítr v plachtách“, nejen pokud jde o ekonomickou výkonnost, ale rovněž pokud jde o důvěru občanů v jednotnou měnu. Nový bleskový průzkum Eurobarometr týkající se eurozóny, který byl dnes zveřejněn, ukazuje, že podle 64 % respondentů je euro pro jejich zemi dobré.

Souvislosti

Dnešní balíček je součástí širšího plánu předsedy Junckera na vybudování jednotnější, silnější a demokratičtější Unie a navazující agendy lídrů na cestě k Sibiu, představené předsedou Evropské rady Donaldem Tuskem, kde by se dne 9. května 2019 měla přijmout důležitá rozhodnutí o budoucnosti Evropy. Tento balíček, který rovněž vychází z myšlenek vyjádřených Evropským parlamentem a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v jeho projevu na Sorbonně v září, byl předložen v souvislosti s nadcházejícím inkluzivním eurosummitem, který se bude konat dne 15. prosince 2017 a kde se setkají vedoucí představitelé EU k prvním debatám o dalších potřebných krocích, a se zvláštním jednáním, které je plánováno na dny 28.–29. června 2018 s cílem přijmout konkrétní rozhodnutí.https://www.consilium.europa.eu/media/21594/leaders-agenda.pdf