Na programu jednání Rady hospodářské a sociální dohody ČR, neboli zkráceně tripartity, která se uskutečnila ve středu 13. června, bylo projednání otázky růstu minimální mzdy pro rok 2019 a stanovení podmínek pro její další růst v návaznosti na růst průměrné mzdy. Dále to bylo projednání záležitostí, které se týkaly přijetí zákona o liniových stavbách a urychlení výstavby dálnic a obchvatů našich měst a obcí. V souvislosti s otázkami, které se týkají výše mezd ve veřejné sféře, se tripartita zabývala i situací v oblasti kultury, kdy zaměstnanci kulturních zařízení a dalších obdobných institucí, mají u nás velmi nízké platy.

Kromě tohoto programu jednání tripartity premiér Andrej Babiš rovněž oznámil přítomným novinářům, že tripartita se shodla na tom, že otázku návrhu státního rozpočtu a případného vládního prohlášení budoucí vlády ČR, o jejímž ustavení se v současné době jedná, z tohoto programu vyřadila a přeložila projednání této otázky na 9. července, tedy těsně před předpokládaným hlasováním o důvěře vládě. Zároveň k tomu dodal, že ještě 19. června se vláda chystá jednat s odbory o růstu platů ve veřejné sféře.

Poté se premiér Andrej Babiš věnoval zásadní otázce, která byla na programu tohoto jednání tripartity, a to je růstu minimální mzdy. Oznámil, že vláda ČR navrhuje přidání minimální mzdy pro rok 2019 o 1000 Kč, zatímco zaměstnavatelé navrhují zvýšení minimální mzdy nejvýše o 800 Kč. Přičemž odbory požadují navýšení o 1500 Kč. Zároveň poznamenal, že zástupci vlády ČR, zaměstnavatelů a odborů budou spolu dále jednat o vzorci, podle něhož by se mohl nejnižší výdělek pravidelně navyšovat. Zatím jsou na to, podle něho, rozdílné názory.

V této souvislosti je zapotřebí se zmínit, že ministerstvo práce a sociálních věcí navrhuje od roku 2020 pravidelnou valorizaci minimální mzdy. Stanovila by se jako 0,44násobek průměrné mzdy. Vláda ČR by mohla ale případně rozhodnout i o vyšším přidání či zmrazení minimální mzdy.

Předseda ČMKOS Josef Středula na to reagoval slovy, že by výsledná částka byla nižší než 40 procent průměrné mzdy. "To je neakceptovatelné. Situace u nás je skutečně tristní. Česká minimální mzda je neustále pod hranicí příjmové chudoby pro jednotlivce. Nejde za ni vyžít. Přesto máme diskuse. Nejnižší cena práce má být vyšší, než je hranice chudoby," uvedl Středula. Odbory požadují přidání o 1500 korun, to je na částku 13.700 Kč, přičemž poměr k průměrné mzdě by pak dosáhl 41 procent. Podle něho by bylo ideální dosáhnout toho, aby to bylo na úrovni 50 %, či alespoň 45 % průměrné mzdy, což je průměr v rámci EU.

Za zaměstnavatele promluvil prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jan Wiesner, který řekl, aby zvyšování minimální mzdy nebylo závislé na politicích a bylo předvídatelné. "Trváme na tom, aby to navýšení bylo 800 korun maximálně s tím, že pro rok 2020 bude dopracován návrh ministerstva práce. Chtěli jsme vytvořit základní pravidla pro navyšování, aby to nebylo každý rok dohadování," prohlásil Jan Wiesner. Podle něho zaměstnavatelé navázání minimální mzdy na průměrný výdělek podporují. Výsledná částka by podle Wiesnera ale měla s ohledem na situaci podniků dosahovat nejvýš 40 procent průměru. Na to reagoval předseda ČMKOS Josef Středula, že jsou i rozdíly ve výši průměrné mzdy, kdy například v Rakousku činí průměrná mzda 1700 euro, což je oproti průměrné mzdě v ČR rozdíl.

V průběhu tiskové konference se všechny tři strany, tj. vláda ČR, zaměstnavatelé a odbory, shodly na stanovisku, že je zapotřebí urychlit výstavbu dálniční sítě, k čemuž by mělo napomoci přijetí zákona o liniových stavbách.

Pokud jde o otázku výše platů v oblasti kultury, a to na úrovni krajů, měst a obcí, všichni tří představitelé tripartity se shodli na tom, že je zapotřebí pracovníkům v této oblasti kultury zvýšit objem přidělených peněz, aby tito zaměstnanci dostali přidáno na platech. Otázka, jak toho dosáhnout, je na programu dalších jednání tripartity.